Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny v srpnu převážně pokračovaly ve slábnutí
V srpnu vůči červenci indexy PMI a tím i ekonomická aktivita, služby a zpracovatelský průmysl Francie, Německa a eurozóny převážně pokračovaly ve slábnutí. Kromě služeb Francie jsou sledovaná odvětví služeb, zpracovatelského průmyslu a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny již v mírné recesi. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu ale klesl jen lehce, o dost méně, než se čekalo na 49,7 bodů z 49,8 bodů v srpnu, trh čekal jeho větší pokles až na 49,0 bodů. Index PMI služeb klesl ale poněkud silněji, než se čekalo na 50,2 bodů z 51,2 bodů v červenci, trh čekal jeho jen poněkud méně výrazný pokles pouze na 50,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity klesl méně výrazně, než se čekalo na 49,2 bodů z 49,9 bodů v červenci, trh čekal jeho výraznější pokles až na 49,0 bodů. Meziměsíční oslabení se v eurozóně projevilo zvětšením stále však mělké recese aktivity zpracovatelského průmyslu a ekonomiky, byť poněkud méně, než čekal trh. Mírný růst služeb ještě v srpnu vydržel, ale vůči červenci zeslábl na minimum, víc, než se čekalo. Velmi podobný průběh jako v eurozóně měly ukazatele i v Německu (s tím rozdílem, že menší recese zpracovatelského průmyslu se nečekaně byť drobně snížila a recese služeb se zvěšila víc, než se čekalo) a ve Francii (s tím rozdílem, že se mírná recese zpracovatelského průmyslu podle očekávání vůči červenci nezměnila a mírný růst ekonomické aktivity z července se v srpnu nečekaně ponořil do menší recese, když trh čekal pouze zmírnění jejího růstu). V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Poptávka směřovala při uzavřeném segmentu služeb do zboží. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabuje ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.
