Makroekonomické události USA: Trend mírného zpomalování stále robustního růstu indexu zaměstnaneckých nákladů (ECI) v první čtvrtletí nečekaně byť jen mírně porušen
Růst zaměstnaneckých nákladů (ECI) v prvním čtvrtletí 2024 zaostal za očekáváním. Trend mírného zpomalování stále robustního růstu indexu zaměstnaneckých nákladů (ECI) byl v první čtvrtletí nečekaně byť jen mírně porušen. Mzdy rostou stále robustně. Pokles inflace vede při relativně stabilním růstu nominálních zaměstnaneckých nákladů k obnovení růstu reálných zaměstnaneckých nákladů. Růst indexu zaměstnaneckých nákladů USA (mzdy plus benefity) ECI v prvním čtvrtletí v nominálním vyjádření mezikvartálně vzrostl na 1,2 % z 0,9 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho mírnější zvýšení jen na 1,0 %. Jeho meziroční růst stagnoval na 4,2 % z předchozího kvartálu. V reálném vyjádření se jeho meziroční růst snížil na 0,8 % z 0,9 % v čtvrtém kvartálu 2023. Růst mezd se během koronavirové pandemie pohyboval kolem 2,5 % (anualizovaně), od roku 2021 ale vyšplhal k 5,0 %. V období silné inflace, málo rostoucí ekonomiky a nadále silně expandujícího trhu práce růst mezd výrazně předstihoval růst produktivity práce a sytil inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Nůžky mezi růstem produktivity práce a nominálních mezd se ale v posledních kvartálech přivřely posílením růstu produktivity práce a poklesem růstu nominálních mezd, což vede k poklesu inflace a oživení reálných mezd. Fed v posledních letech rychleji redukoval ultraexpanzi monetární politiku z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci rychle a udržitelně k normálu. V dalších kvartálech by trendy slabší inflace měly s restriktivní monetární politikou pokračovat s tlakem na ekonomickou aktivitu, trh práce a růst nominálních mezd. Další vývoj mezd není jasný. Stále téměř rekordně silný trh práce tlačící na silný růst mezd je totiž pod určitým tlakem slabosti ekonomiky, navíc tlak na růst mezd snižuje i pokles inflace. Právě další trend mezd ve vztahu k produktivitě práce vedle inflace hodně ovlivní monetární politiku.
