Aktuality

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB úrokové sazby nezměnila, QE uzavírá již k 30.6. a od července signalizuje zvyšování úrokových sazeb (vše dle očekávání)

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž pokračovala v cestě rychlejšího útlumu kvantitativního uvolňování, zbývajícího programu APP (program nákupu aktiv) s jeho zastavením k 30.6. 2022 (k poslednímu zasedání monetární politiky 14.4. uváděla termín zastavení ve třetím čtvrtletí) vzhledem k silnému inflačnímu střednědobému výhledu. ECB dále oznámila naplnění podmínek pro zvyšování úrokových sazeb. Zamýšlí tak je zvýšit o 25 bps na zasedání monetární politiky v červenci s dalším možným, i vyšším zvýšením na další zasedání v září. Pro další měsíce pak ECB čeká, že bude vhodné další postupné pokračující zvyšování úrokových sazeb. ECB naznačila rovněž posun výše základního pilíře stabilní inflace, dlouhodobých inflačních očekávání a podkladové inflace, která tvoří inflaci střednědobou resp. dlouhodobou. ECB jev v případě růstu dlouhodobých inflačních očekávání opět popsala jako “známky revizí nad cíl”. ECB rovněž pro další roky snížila výhled růstu ekonomiky a podstatně zvýšila projekce inflace. Pro roky 2022, 2023 a 2024 ECB čeká pokles růstu ekonomiky na 2,8 %, 2,1 % a 2,1 %, více než dle březnové předpovědi (3,7 %, 2,8 %, 1,6 %) z 5,4 % v roce 2021. Inflace resp. inflace bez cen potravin a energií po prudkém letošním růstu z 2,6 % resp. 1,5 % roce 2021 v dalších letech taky významně klesne, což dokládají následující projekce pro roky 2022, 2023 a 2024: 6,8 %, 3,5 % a 2,1 % resp. pro jádrovou inflaci 3,3 %, 2,8 % a 2,3 %, značně více, než dle březnové předpovědi (5,1 %, 2,1 % a 1,9 % resp. 2,6 %, 1,8 % a 1,9 %). Pokles inflace banka předpokládá na základě zmírnění nákladů energií, výpadků nabídky spojených s koronavirovou pandemií a normalizace monetární politiky. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý.

Makroekonomický zpravodaj | 09.06.2022

Makroekonomické události eurozóna: Růst HDP eurozóny v prvním čtvrtletí přes revizi výrazně zpomalil, jako v ČR jej táhne k zemi pokles spotřeby domácností

Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí 2022 opět výrazně zpomalil, byť o něco méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno. Přesto růst ekonomiky oslabil z velmi silného postpandemického tempa do solidního růstového módu. Růst HDP mezikvartálně vzrostl na 0,6 % z 0,2 % v předchozím kvartálu (revize zvýšení z 0,3 %), trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 0,3 %. Meziroční růst HDP vzrostl na 5,4 % z 4,7 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 5,1 %. Data podobně jako v České republice potvrzují v prvním kvartálu hlavně pokles spotřeby domácností na pozadí koronavirové pandemie a vysoké inflace. Překvapivě solidně rostou firemní investice. Růst exportu zpomalil. Německo se pohybuje na hraně stagnace, stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky. Silně oslabily růsty ekonomik Itálie a Francie stejně jako řady dalších ekonomik eurozóny. Ve Francii růst hospodářství zkrátila hlavně zimní koronavirová vlna omikron, která ve Francii byla jedna z nejsilnějších v Evropě, což ochromovalo domácí ekonomiku. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 by tak měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 08.06.2022

Makroekonomické události ČR: Nominální mzdy v prvním čtvrtletí opět vzrostly solidně, pokles reálných mezd se zesílením inflace prohloubil, byť méně, než se čekalo

Reálné mzdy prvního čtvrtletí při stále solidním růstu nominálních mezd kvůli zvýšené inflaci klesly, byť méně, než se čekalo. Jejich pokles ale zrychlil. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy prvního kvartálu 3,6 % následoval po poklesu 2,0 % v předchozím kvartálu. Trh čekal její větší pokles 4,2 %. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zrychlil na 7,2 % z 2,9 % ve čtvrtém čtvrtletí 2021. Mezera mezi růstem reálné a nominální mzdy se v prvním kvartálu 2022 rozšířila zvýšením inflace na 11,2 %. Data potvrzují obavy spotřebitelů ztělesněné pádem spotřebitelského sentimentu v posledních měsících. Lidé mají obavu ze zhoršení své finanční situace (kromě toho se obávají poklesu výkonnosti ekonomiky a trhu práce), které již reálně pociťují. Setrvačnost zdražování ještě letos potrvá. Pesimismus domácností se promítá do útlumu maloobchodu (posledních 9 měsíců) i služeb (od začátku roku), tedy celkově poklesem spotřeby domácností. V kontextu Ukrajinské krize a s ní spojenými riziky, nejistotami a obavami domácnosti cítí i prudký růst úrokových sazeb a tím i obavy výraznějšího oslabení ekonomiky. Pokles spotřeby domácností daný reálným snížením jejich příjmů, negativní psychologií a blížícím se oslabením ekonomiky (a možná i trhu práce) dále podváže spotřebu domácností a tím i ekonomický růst.

Makroekonomický zpravodaj | 07.06.2022

Makroekonomické události ČR: Maloobchodní tržby v dubnu stagnovaly, slabost spotřeby domácností trvá

Maloobchodní tržby bez prodeje a oprav motorových vozidel Česka v dubnu stagnovaly. Meziměsíčně po očištění o sezónní vliv ve stálých cenách vzrostly 0,1 % po poklesu 0,1 % v březnu. Meziročně po očištění o kalendářní efekt ve stálých cenách jejich růst vzrostl na 6,2 % z 5,7 % (revize zvýšení z 5,4 %). Po nepřesvědčivých prodejích před rokem v dubnu 2021, kdy se ovšem ekonomika a obchody sotva začaly pootevírat kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie a tržby byly zhruba na zimních úrovních silně stižených koronavirovou pandemií, v květnu a červnu dorazilo konečně oživení patrné z meziměsíčního i meziročního růstu. Jenže potom 3/4 roku maloobchodní tržby drobně slábnou. Celková spotřeba domácností slábne od prvního kvartálu tohoto roku, když chronicky slabé tržby maloobchodu posledního 3/4 roku (postpandemickým přesunem spotřeby domácností) začíná od tohoto roku doprovázet i pokles růstu aktivity některých služeb. Důvodem je silná inflace a taky Ukrajinská krize a s ní spojená rizika, nejistoty a obavy domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. Slábnutí ekonomického růstu bude pokračovat neboť k oslabení klíčové složky spotřeby domácností se asi připojí z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky.

Makroekonomický zpravodaj | 07.06.2022

Světová ekonomika: Světová banka výrazně snížila výhled světového (ekonomického) růstu na 2,9 %, varuje před rizikem stagflace

Světová banka podstatně, o 1/3, snížila výhled letošního růstu světové ekonomiky na 2,9 % z 5,7 % v roce 2021 (dle předchozí lednové předpovědi se čekal růst 4,1 %). Růst světové ekonomiky by takto oslabil dvojnásobně rychleji, než v letech 1976 - 1979. Růst by podle banky měl setrvat na této hladině i v letech 2023 a 2024. Pokud se ovšem naplní rizika slabšího (ekonomického) růstu, může podle prezidenta instituce Davida Malpasse (ekonomický) růst klesnout až na 2,1 % a 1,5 % v letech 2022 a 2023. Světová banka varovala, že Ukrajinská krize doplnila škodu v podobě oslabení ekonomického růstu planety způsobenou koronavirovou pandemií s tím, že řadě zemí reálně hrozí recese, některým i dluhová krize (podle Malpasse pro některé středněpříjmové země) z 80. let minulého století v případě rychlejšího utažení finančních podmínek, než se čeká. Světová ekonomika by tak mohla nyní podle zprávy Globální ekonomické perspektivy Světové banky vstupovat do dekády slabého (ekonomického) růstu kvůli slabým investicím ve většině světa a zvýšené inflace s varováním, že výhled se ještě může zhoršit. Inflace je nyní na multidekádních maximech v mnoha zemích, přičemž nabídka má růst (pouze) pomalu. Takto je riziko, že inflace zůstane výše nad cíli mnoha zemí déle, byť se má v roce 2023 snížit.

Makroekonomický zpravodaj | 07.06.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia