Aktuality

Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB zvýšila hlavní úrokovou sazbu podle očekávání o půl procentního bodu

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 50 bps, byť méně než v listopadu, prosinci a únoru (zvýšení o 125, 100 a 75 bps), stejně jako 3.2. dle očekávání trhu. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,0 % z 4,5 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 50 bps na 6,0 % z 5,5 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 4,0 % z 3,5 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace. Centrální banka s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu a zvýšila výhled inflace tohoto roku. Vzhledem k novým skutečnostem ČNB vyhodnotila rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to hlavně krátkodobě. Podle ČNB tato rizika taky vyvolávají potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu, než předpokládala zimní prognóza. ČNB vzhledem k válce na Ukrajině vůči aktuální zimní prognóze nyní podstatně snížila výhled ekonomického růstu z 3 % letos na polovinu. Banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) dále předpokládá, že celková inflace v nadcházejících jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká i po celý zbytek letošního roku. Dle aktuální zimní prognózy ČNB počítala s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.

Makroekonomický zpravodaj | 31.03.2022

Makroekonomické a finanční události eurozóna: Prezidentka ECB Lagardeová hovořila o strategické autonomii a s ní spojených investicích

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová komentáři na Kypru nepřekvapila. Prezidentka hovořila o nástrojích Evropy řešení Ukrajinské krize. Mimo jiné zmínila přístup “strategické autonomie”, tedy vyvázání ze závislosti na externích zdrojích energie a komponentů strategických produkcí včetně cílů Evropské unie, zdvojnásobení podílu Evropy na globálním trhu produkce polovodičů na 20 % do roku 2030 a snížení poptávky po fosilních palivech Ruské federace a podpora vlastní energetické bezpečnosti diverzifikací dodávek kapalného zemního plynu (LNG) a investicemi do čistých energií. Zmínila způsoby mobilizace investic. Investice mají být podle Francouzky realizovány jednak Fondem příští generace Evropské unie (750 mld. EUR) zahrnují veřejné investice příštích let, přičemž 37 % z nich má směřovat do zelené transformace. Dalším nástrojem má být mobilizace soukromého kapitálu Evropy. Vzhledem k tomu, že kapitálové trhy Evropy jsou stále fragmentovány podle hranic států Evropy, než že by se rozpínaly kontinentem. Proto se Lagardeová domnívá, že unie kapitálových trhů - projekt integrace kapitálových trhů Evropy - se stala důležitější než kdy předtím. ECB i přes náraz Ukrajinské krize potvrdila trajektorii redukce ultraexpanze monetární politiky v podobě nákupů cenných papírů.

Makroekonomický zpravodaj | 30.03.2022
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia