Makroekonomické události USA: Silná spotřebitelská inflace (CPI) v březnu překonala navýšené tržní očekávání, výhled redukce úrokových sazeb sražen
Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií v březnu stejně jako únoru a lednu opět překonala očekávání. Tato očekávání na březen již byla navýšena s předpokladem silné inflace. První kvartál 2024 tak značně zpochybňuje dezinflační trend posledních kvartálů. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend posledních kvartálů zůstávají zvýšené, když v meziměsíčním i meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších březnových makroekonomických projekcí. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl silně 0,4 % stejně jako v únoru, o něco víc, než čekal trh 0,3 %. Jeho meziroční růst vzrostl na 3,5 % z únorových 3,2 %, když trh čekal jeho růst jen na 3,4 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl 0,4 % stejně jako v únoru, trochu víc, než čekal trh 0,3 %. Na meziroční úrovni jeho růst překvapivě stagnoval na únorových 3,8 %, ač trh čekal jeho mírný pokles na 3,7 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026. Další nečekaně silná inflace v řadě dále oddálila očekávané snížení úrokových sazeb 25 bps Fedem z června na září, do konce roku pak trh čeká ještě jedno takové snížení.
