Aktuality

Makroekonomické události USA: Průmyslová inflace v září zaostala za očekáváním, jádrová inflace (na meziměsíční průměrné bázi) oslabila nečekaně silně, nicméně přes známky kulminace inflace zůstává silná

Ve Spojených státech amerických v září růst indexu cen producentů (PPI) přibližně po půl roce strmého růstu naznačil kulminaci, když průmyslová inflace zaostala za očekáváním. Navíc jádrová inflace (na meziměsíční průměrné bázi) oslabila nečekaně silně. V meziročním vyjádření se produkční inflace dále posunula maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Produkční inflace přes známky kulminace nicméně zůstává silná. Meziměsíčně index vzrostl opět silně 0,5 %, i když o něco méně, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 % po růstu 0,7 % v srpnu. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl 0,2 %, značně za odhadem trhu 0,5 % po růstu 0,6 % v srpnu. Meziroční růst indexu PPI se nicméně opět zvýšil, trochu méně, než čekal trh na maximum od listopadu 2010 8,6 % ze srpnových 8,3 %, trh čekal jeho o něco silnější zvýšení na 8,7 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií sice vzrostl, ale jen lehce, značně méně než se čekalo na 6,8 % ze srpnových 6,7 %, trh čekal jeho větší růst na 7,1 %. V září silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly hlavně, z 80 %, ceny zboží růstem 1,3 %, přičemž 40 % tohoto růstu přiložil silný růst cen energií, 2,8 %. Opakovaně silně nicméně rostly ceny zboží bez cen potravin a energií, stejně jako v srpnu 0,6 %. Ceny služeb v září vzrostly 0,2 %. Silný růst produkčních cen je plošný, nicméně poslední data naznačila známky kulminace. Tento kulminační jev je více patrnější ve spotřebitelské inflaci. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují růst inflačních tlaků a obecně i normalizaci dlouhodobě podnormálových cenových podmínek dle přání Fedu. Data nemění výhled monetární politiky, byť po delší době příjemně překvapila, že nebyla tak robustní jak se čekalo. Stále tak platí výhled, že Fed vzhledem ke splnění kritérií "podstatného pokroku" k jeho cílům plné zaměstnanosti a stabilní inflaci 2 % zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až v listopadu či prosinci a to první fází redukce, tedy omezením kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle, nicméně i v případě časování zahájení jejich případného zvyšování v centrální bance nepanuje konsensus a první preference bankéřů míří dokonce již k druhému pololetí 2022. V tomto případě Fed vyžaduje plnou zaměstnanost a aby inflace dosáhla 2 % a byla na dráze k mírnému přestřelení hladiny 2 % po nějaký čas.

Makroekonomický zpravodaj | 20.10.2021

Makroekonomické události USA: Zahájení a povolení staveb domů v září zklamaly mnohem víc, než se čekalo

V září ve Spojených státech amerických nová výstavba zklamala o dost víc, než se čekalo. Zahájení staveb domů nečekaně klesly, povolení staveb domů klesly nečekaně silně. Trend robustního růstu obou ukazatelů ale pokračuje. V září v USA dle anualizovaných dat, zahájení staveb rezidenčních domů nečekaně klesly na 1 555 000 ze srpnových 1 580 000 (jež byly navíc revizí sníženy z 1 615 000), trh čekal jejich pokles jen na 1 620 000. Meziměsíčně tak klesly 1,6 % po růstu 1,2 % (revize snížení z růstu 3,9 %) v srpnu. Povolení staveb rezidenčních domů nečekaně ostře klesly na 1 589 000 ze srpnových 1 721 000 (jež navíc byly revizí sníženy z 1 728 000), trh čekal jejich snížení jen na 1 680 000. Meziměsíčně tak klesly 7,7 % po růstu 5,6 % (revize snížení z růstu 6,0 %) v srpnu. Po pádu trhu domů USA v dubnu 2020, tedy v měsíci, kdy i ekonomika pravděpodobně dosedla na dno krize se aktivita vracela. Povolení staveb domů oživovaly dříve, od června a července 2020 ukazují slibný obrat povolení i zahájení staveb domů. Zahájení a povolení staveb domů již překonaly svoje předkoronavirová maxima na rekordy od roku 2006, tedy, od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009 s oslabením pandemie, otevíráním ekonomiky s uvolněním úspor vlivem potlačené poptávky kvůli zavřeným obchodům a nákupním možnostem a silnou fiskální a monetární podporou ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Svoji roli hraje i nedostatek domů a růst jejich cen.

Makroekonomický zpravodaj | 19.10.2021

Makroekonomické události Čína: Růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí nedosáhl na očekávání, i tak ale zůstal silný

Postpandemický růst ekonomiky Čínské lidové republiky ve třetím čtvrtletí 2021 nedosáhl na očekávání, zůstává ale silný. Čínské hospodářství roste nad svým dlouhodobým růstovým průměrem (kolem 6 %) a dohání tak ztráty koronavirové pandemie. Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky ve třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostl 0,2 %, trh čekal jeho silnější růst 0,5 % po růstu 1,2 % ve druhém čtvrtletí. Meziročně růst ekonomiky klesl na 4,9 % z 7,9 % ve druhém čtvrtletí, trh čekal menší pokles růstu na 5,2 %. Růst ekonomiky je silně napumpován ústupem pandemie a následným otevíráním ekonomiky. Čína profituje z rychlejšího růstu globální ekonomiky, současně ale občasné erupce koronavirové pandemie a strukturální politiky např. limitující těžký průmysl růst hospodářství omezují. Růst ekonomiky má být nadále silný, i když mezikvartální růstová dynamika ukazuje zpomalování růstu ekonomiky s tím jak se šoky pandemie i otevření ekonomiky začnou ze statistik vytrácet a hospodářství dosedne na normálovou růstovou dráhu. Růst ekonomiky by měl slábnout zpět k cíli čínské vlády 6 % i proto, že Čína se na rozdíl od cíle minulých dekád maximalizace růstu ekonomiky snaží o jeho udržitelný trend v souladu se zdroji, životním prostředím ale i úvěrovou kapacitou. Vládnoucí komunistická strana letos předložila spíše střídmější cíl růstu své ekonomiky a naznačila, že se bude snažit spíš než o maximalizaci růstu HDP o to, aby růst ekonomiky byl stabilní a udržitelný. V dalších čtvrtletích číhají další rizika pokračování pandemie a slabost světové ekonomiky, která má s koronavirem víc problémů než Čína. Čína navíc chce utlumovat podporu ekonomiky. K dalším nebezpečím či nejistotám patří další vývoj americkočínských vztahů nástupu Joe Bidena do Bílého domu a po přeskupení sil v Kongresu, v kterém od ledna 2021 v obou komorách má převahu Bidenova Demokratická strana.

Makroekonomický zpravodaj | 18.10.2021
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia