Indexy ZEW sentimentu ekonomických očekávání a současné ekonomické situace Německa a eurozóny (10 2021, 12.10.) a vystoupení prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové (16.10.) jsou hlavní makroekonomické a finanční události týdne 11. - 16.10. eurozóny. Trh čeká, že očekávání klesnou popáté v řadě na minimum od první surové vlny koronavirové pandemie na jaře 2020, ale již jen pouze mírně. Lagardeová potvrdí pokračování ultraexpanzivní monetární politiky.
Wall Street končil ve středu výše. Vzrostl optimismus investorů, že by kongresmani Demokratické Strany a Republikánské strany mohli dosáhnout dohodu k odvrácení nedodržení závazků dluhu Spojených států amerických.
Obchodní bilance České republiky skončila deficitem 28,1 mld. Kč, když trh čekal snížení schodku z červencových 8,2 mld. Kč na 7,5 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je 35,6 mld. Kč deficitnější než v loňském srpnu. Do výsledků výrazně promluvilo snížení přebytku obchodu s motorovými vozidly o 10,4 mld. Kč a zvýšení schodku obchodu s ropou a zemním plynem o 8,9 mld. Kč. Zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu souvisí s nedostatkem komponentů produkce automobilů a s trvalým růstem cen ropy. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během příštího roku.
Průmyslová výroba České republiky v srpnu zklamala tržní očekávání. Meziměsíčně klesla 3,2 % po růstu 1,9 % v červenci. Meziroční oslabila 1,4 %, když trh čekal pouze snížení růstu na 2,6 % z červencových 6,8 %. V kontextu prudkého oslabení zahraničního obchodu se do výsledků průmyslové výroby rovněž podepsal útlum produkce hlavního vývozního artiklu Česka, motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Její meziroční pokles dosáhl 28,4 % a dominantně stáhl celý průmysl oslabení. Podle Českého statistického úřadu za výpadkem aktivity automobilek stojí neplánované prodloužení prázdninových dovolených. Obecně ale český průmysl tak jako jeho zahraniční kolegové čelí nedostatku materiálů i lidských zdrojů, tím i prodlužování dodacích termínů a růstu cen. Zlepšení v podobě rovnováhy nabídky s poptávkou by mělo nastat během příštího roku.
Slabost stavební produkce pokračovala i v srpnu. Stavební produkce České republiky v srpnu meziročně vzrostla 1,2 % po růstu 0,5 % v červenci. Tempo meziročního růstu sice marginálně vzrostlo, ovšem jak si všímá i Český statistický úřad, výsledkům pomáhá nízká srovnávací báze loňského roku. Proto slabost aktivity odvětví trvá. Podle ČSÚ sektor trápí taky zrychlující ceny stavebních materiálů a prací, vedle toho je chronickým problémem zůstává i nedostatek lidských zdrojů. I po ústupu koronavirové pandemie masivní očkovací kampaní a s otevřením ekonomiky se stavebnictví nemůže dostat do tempa. To by se mělo dostavit v roce 2022.
Wall Street v úterý končil ostře výše. Akcie softwarového gigantu Microsoft a producenta iPhonů Apple táhly silný růstový obrat "růstových" akcií. Investoři čekali páteční měsíční data trhu práce, která by mohla ovlivnit rozhodnutí centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému, kdy omezit monetární podporu ekonomiky.
Míra nezaměstnanosti České republiky dle ministerstva práce a sociálních věcí v září klesla na 3,5 % z 3,6 % v srpnu, trh čekal její stagnaci na 3,6 %. Data celkově potvrzují kulminaci pozvolného slábnutí trhu práce způsobeného koronavirovou pandemií na přelomu prvního a druhého čtvrtletí 2021 s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením. Trh práce tak dle míry nezaměstnanosti, zaměstnanosti i odpracovaných hodin během pandemie překvapivě příliš neoslabil a zůstal velmi silný, jednak kvůli pootevřené ekonomice, ekonomickému oživení a podpoře státu a centrální banky firmám a domácnostem. Pandemie tak je pouhým stínem, který na pár čtvrtletí překryl dlouhodobou sílu trhu práce. Kvůli zmíněným důvodům by posilování trhu práce mělo pokračovat i v dalších kvartálech.
Inflace eurozóny (HICP) v září značně vzrostla, o něco víc, než se čekalo. Růst jádrové inflace splnil očekávání. Přesto očištěné inflační jádro zůstává oslabeno. Růst Harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vzrostl na 3,4 % ze srpnových 3,0 %, trh čekal jeho růst o něco méně na 3,3 %. Růst indexu bez cen potravin, alkoholu, tabáku a energií (jádrová inflace) narostl dle očekávání trhu na 1,9 % ze srpnových 1,6 %. Silný vzestup cen průmyslového zboží bez energií odpovídá napínání tlaku průmyslových kapacit a doháněním slabosti služeb způsobené koronavirovou pandemií s otevíráním ekonomik s ústupem pandemie kvůli plošnému očkování. Inflace včetně její jádrové složky prudce oslabila s tlakem koronavirové krize a s ní souvisejícím pádem cen ropy, začátkem roku se ale oba ukazatele vrátily do obvyklých hodnot posledních let. Jádrová inflace ale stále je pod inflačním cílem ECB 2 %.
Situace po volbách do dolní komory parlamentu Německa, Spolkového sněmu, příliš nepřekvapuje. Alternativa pro Německo a Levice z okraje politického spektra zůstaly menšími stranami a jejich preference vůči předchozímu parlamentu snížily. Takže k povolebnímu mocenskému maryáši opět zasednou 4 staří známí hráči německé politiky. Skryté trumfy ještě mohou padnout na stůl a stále však není jasné, kdo s kým bude hrát a kdo bude vládnout a kdo oponovat. Přesto nelze čekat větší změny směřování Německa.
Wall Street v pondělí končil ostře níže. Investoři prodával akcie velkých technologických firem a jiné "růstové" akcie s růstem výnosů státních dluhopisů Spojených států amerických. Obavy potenciálního nesplacení státního dluhu USA rovněž zvyšovaly opatrnost.
