Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI Francie a hlavně Německa a eurozóny v září klesly o dost víc, než se čekalo, solidní růst ek. aktivity
Indexy PMI Francie a hlavně Německa i eurozóny v září vůči srpnu klesly o dost víc, než se čekalo. V eurozóně růst aktivity služeb i ekonomické aktivity oslabil ze ze silného tempa na solidní, trh čekal jen malé snížení a pokračování jejich silného růstu. Růst zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo, jeho velikost se snížila z velmi silné na silnou, trh přes snížení růstu čekal stále jeho velmi silnou velikost. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl o dost víc, než se čekalo na 58,7 bodů z 61,4 bodů v srpnu, trh čekal jeho menší pokles na 60,3 bodů. Index PMI služeb klesl výrazně víc, než se čekalo na 56,3 bodů z 59,0 bodů v srpnu, trh čekal jeho pokles pouze na 58,5 bodů. Index PMI ekonomické aktivity klesl značně víc, než se čekalo na 56,1 bodů z 59,0 bodů v srpnu, trh čekal jeho menší pokles na 58,5 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během posledního roku odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl a i díky významné poptávce z Číny, která se s pandemií vypořádala rychleji a lépe než ostatní hlavní světové ekonomiky je průmyslový sentiment meziročně silnější. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Během léta ale na velmi silnou rychlost zesílil i růst aktivity služeb s oslabením koronavirové pandemie v Evropě, otevíráním ekonomik a sílením jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice a se signály spíše rychlejšího oživení světové ekonomiky. Druhá polovina léta ale ukazuje obavy z koronavirové varianty delta, která by mohla opět ekonomickou aktivitu omezit.
