Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská inflace (CPI) v srpnu vzrostla o dost víc, než se čekalo na maximum od listopadu 2008
Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v srpnu vzrostla o dost víc, než se čekalo, v meziročním vyjádření značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 % na maximum od listopadu 2008. Index CPI meziměsíčně vzrostl 0,7 % po růstu 1,0 % v červenci, trh čekal jeho růst jen 0,1 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil na 4,1 % z 3,4 % v červenci, trh čekal jeho stagnaci na 3,4 %. Inflace v srpnu v meziměsíčním i meziročním srovnání překvapivě silně vzrostla, když na jejím meziročním růstu se nejvíc podílelo zesílení růstu cen kategorie Bydlení, voda, energie a paliva a taky kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Inflační obraz ekonomiky se příliš nemění, i přes otevírání ekonomiky v meziročním pohledu inflační jádro zůstává klidné, když inflaci nadprůměrně nafukuje růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží. Přesto je znát, že otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, dále bytové zařízení, vybavení domácnosti, opravy a taky stravování a ubytování). Inflace je v posledních kvartálech nadprůměrná resp. nad cílem České národní banky 2 % dominantně kvůli pokračujícímu silnému tahu oddílu alkoholických nápojů a tabáku a kvůli silnému růstu cen energií resp. dopravy. ČNB podle nové srpnové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 4 %, o procentní bod víc, než čekala v předchozí květnové prognóze a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. Ve druhém pololetí inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit. ČNB zatím může být vzhledem k plnění inflačního cíle s daty i s inflační projekcí dalších kvartálů kolem cíle spokojena, když předpokládaná perioda zvýšené inflace by měla být omezená. Kvůli koronavirové pandemii ČNB držela úrokové sazby u nuly a zahájila jejich zvyšování od léta 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci, racionálnějším důvodem zdražení peněz ale spíše mohou být rizika finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat inflační stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku.
