Makroekonomické události USA: Produkční inflace v únoru opět nečekaně vzrostla
Ve Spojených státech amerických v únoru růst indexu producentských cen (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií, tedy ukazatele produkční inflace, druhý měsíc v řadě vzrostly nad očekáváním. Ačkoliv meziroční inflace včetně jádrové inflace sektoru zůstávají v normálu, krátkodobé meziměsíční dynamiky obou ukazatelů začínají opět silněji růst. Podobný vývoj je patrný ve spotřebitelské inflaci s tím, že její meziroční růsty včetně ukazatelů očištěných o ceny potravin a energií přes poklesy se stále ještě nesnížily k normálu cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému 2 %. Fed teprve nedávno přestal utahovat monetární politiku a vyčkává na vhodný moment jejího uvolňování s tím, že nečekaně vyšší inflace se stále robustní ekonomikou a trhem práce uvolňování monetární politiky odkládají minimálně k přelomu prvního a druhého pololetí 2024. Meziměsíčně index PPI vzrostl 0,6 % po růstu 0,3 % v lednu, značně víc, než čekal trh jen 0,3 %. Index PPI bez cen potravin a energií růstem 0,3 % mírně překonal očekávání růstu jen 0,2 % po růstu 0,5 % v lednu. Meziročně růst indexu PPI tak vzrostl o dost více, než se čekalo na 1,6 % z 1,0 % (revize zvýšení z 0,9 %) v lednu, když trh čekal jeho mnohem menší zvýšení jen na 1,1 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií nečekaně stagnoval na lednových 2,0 %, trh čekal jeho mírný pokles na 1,9 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra stále zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i rychlost a celkový objem snižování úrokových sazeb centrální bankou, s kterým trhy, ekonomové i Fed počítají již během roku 2024. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane zvýšená, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2024 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.
