Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v lednu mírně zvýšená, trochu méně, než čekal trh

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE včetně svého jádra bez cen potravin a energií v lednu byla mírně zvýšená trochu méně, než očekával trh. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl 0,3 %, trochu méně, než čekal trh 0,3 % kvůli revizi snížení jeho růstu v prosinci na 0,1 % z 0,2 %. Jeho meziroční růst tak podle očekávání trhu klesl na 2,4 % z prosincových 2,6 %. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl 0,3 %, trochu méně, než očekávali ekonomové 0,3 % kvůli revizi snížení jeho růstu v prosinci na 0,1 % z 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl podle odhadu trhu na 2,8 % z 2,9 % v prosinci. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky s útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate nemění, přičemž naznačil možné dosažení jeho stropu a tendenci k jejich snižování. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro přesto ještě v meziročním srovnání zůstává zvýšená. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 01.03.2024

Očekávané makroekonomické události týdne 4. - 8.3. USA: Slabší růst služeb, Powell potvrdí odklad redukce úr. sazeb, robustní růst produktivity práce, nominálních mezd a pokles růstu jednotkových pracovních nákladů, projev o stavu Unie, silný trh práce ro

Index ISM služeb (2 2024, 5.3.), vystoupení guvernéra centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powella s prezentací pololetní zprávy monetární politiky ve Výboru finančních služeb Sněmovny reprezentantů dolní komory Kongresu USA Sněmovny reprezentantů (6.3.) a ve Výboru bankovnictví, bydlení a měst horní komory Kongresu USA Senátu (7.3.), produktivita práce, nominální mzdy a jednotkové pracovní náklady, revize (4Q 2023, 7.3.), projev prezidenta Joe Bidena O stavu Unie (8.3.) a trh práce (2 2024, 8.3.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 4. - 8.3. Spojených států amerických. Slabší růst aktivity služeb v únoru vůči lednu podle trhu lehce klesl. Guvernér Powell potvrdí odklad snižování úrokových sazeb. Letošní zesílení růstu produktivity práce při relativně stabilním růstu nominálních mezd značně zbrzdilo růst jednotkových pracovních nákladů, který ještě zůstává mírně zvýšený. Projev o stavu Unie bude zajímavý hlavně tématy zahraničí a imigrace. Téměř rekordně silný trh práce stále robustně expanduje.

Makroekonomický zpravodaj | 29.02.2024

Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v únoru nečekaně klesl, zůstává ale solidní

Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v únoru nečekaně klesl. Zůstává ale solidní, stále hlavně na pozadí trvale silného hodnocení trhu práce. Pokles sentimentu zajistilo hlavně snížení hodnocení segmentu současné situace i očekávání. Silná inflace omezuje finanční stabilitu a sílu domácností a současně donedávna nutila centrální banku, Federální rezervní systém zvyšovat úrokové sazby, což oslabuje hospodářství a ohrožuje stále rekordně silný trh práce. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají, přidává se i znepokojení z politické situace. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 106,7 bodů z 110,9 bodů (revize snížení z 114,8) bodů v lednu, trh čekal jeho o něco silnější růst na 115,0 bodů. Celkově lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně jsou oslabena se signálem slábnutí ekonomiky kvůli silné inflaci, restrikci monetární politiky ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině s nepříznivým dopadem na ekonomiku. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, míra restrikce monetární politiky Fedu, hospodářská recese i Ukrajinská a Blízkovýchodní krize. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001.

Makroekonomický zpravodaj | 29.02.2024
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia