Aktuality

Makroekonomické události USA: Prezident Fedu Richmondu Barkin v jednom z prvních komentářů po nečekaně zvýšených výsledcích inflace přiznal potíže

Prezident Federální rezervní banky Richmondu Thomas Barkin v jednom z prvních komentářů po nečekaně zvýšených výsledcích lednové spotřebitelské i produkční inflace přiznal potíže. Přestože řekl, že nechce dělat závěry pouze z jedné série měsíčních inflačních dat zejména kvůli potížím měření sezónnosti, data inflace z minulého týdne podle bankéře podtrhují potíže, které centrální banka s posledními daty má. Podle Barkina je příliš brzo svolávat "měkké přistání ekonomiky, tedy jev, kdy inflace klesne k cíli centrální banky bez spuštění bolestivé recese a rozsáhlých ztrát zaměstnanosti. "Kus cesty nám chybí, ještě jsme nepřistáli," obrazně glosoval vývoj ekonomiky Barkin. "Ještě jsme nepřistáli." Před nečekaně zvýšenými daty inflace Fed byl opatrný vzhledem k nejisté trajektorii klesající inflace i kvůli trvajícím rizikům spojených hlavně s téměř rekordně silným trhem práce a silným růstem nominálních mezd. Vyšší data tuto opatrnost dále výrazně posílí. Proto termín první možné redukce se posunuje na červen, zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 11. - 12.6. byť trhy i ekonomové připouštějí předchozí zasedání a nyní druhé v pořadí 30.4. - 1.5.

Makroekonomický zpravodaj | 21.02.2024

Makroekonomické události ČR: Recese služeb trvala i v posledním kvartálu roku

V České republice v čtvrtém čtvrtletí 2023 v reálném vyjádření aktivita tržeb služeb navázala na své podstatné oslabování z předchozích kvartálů. Nedávný tahoun růstu ekonomiky služby tak jako jiné sektory rovněž uvízl v recesi. Silná inflace, vysoké úrokové sazby a útlum ekonomiky ve spojení s úsporami spotřebitelů a firem se stále promítal do slabosti aktivity služeb tak jako po celý rok i v čtvrtém čtvrtletí. Tržby služeb reálně, po očištění o sezónní vliv v mezikvartálním srovnání klesly 0,1 % po poklesu 1,2 % v třetím čtvrtletí. Pokles tržeb služeb reálně, se po očištění o kalendářní efekt v meziročním srovnání snížil na 3,0 % z 5,1 % (revize zvýšení z poklesu 5,2 %) v předchozím čtvrtletí. Za celý rok 2023 meziročně tržby služeb ztratily rovněž 3,0 %. Během roku 2021 a prvního pololetí 2022 data potvrzovala plošný růst aktivity odvětví velké většiny hlavních segmentů služeb během koronavirové pandemie trpících silných útlumem. Naopak služby, které během koronavirových uzavírek ekonomiky prosperovaly (např. poštovní a kurýrní služby) oslabovaly. Aktivita tržeb služeb růstem posledního roku překonala svá předpandemická maxima. Otevírání ekonomiky včetně služeb kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie probíhalo trvaleji a konzistentněji od druhého čtvrtletí 2021. Vzhledem k váze služeb v hospodářství ekonomiky se od tohoto období datuje i oživení ekonomiky. Spotřeba domácností ale od prvního kvartálu roku 2022 začala slábnout s útlumem tržeb maloobchodu posledního roku (postpandemický přesun spotřeby domácností ke službám). Důvodem je silná inflace ve spojení s energetickou a Ukrajinskou krizí a s nimi spojenými riziky, nejistotami a obavami domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. To taky vedlo k oslabení služeb ve druhém pololetí 2022 a během roku 2023 taky proto, že k poklesu klíčové složky spotřeby domácností se připojují z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky. Slabost služeb a ekonomiky by měla pokračovat až do prvního pololetí 2024 s mírným oživováním během roku.

Makroekonomický zpravodaj | 21.02.2024

Makroekonomické události USA: Produkční inflace v lednu překvapivě vzrostla

Ve Spojených státech amerických v lednu index producentských cen produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií překonal očekávání. Inflace sektoru přesto zůstává momentálně podprůměrná včetně jádrové inflace. Data spotřebitelské inflace včetně jejího jádra ale stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která teprve nedávno přestala utahovat monetární politiku a vyčkává na vhodný moment jejího uvolňování. Meziměsíčně index PPI vzrostl 0,3 % po poklesu 0,1 % v prosinci, víc, než čekal trh 0,1 %. Index PPI bez cen potravin a energií růstem 0,5 % ještě víc překonal očekávání růstu 0,1 % po poklesu 0,1 % v prosinci. Meziročně růst indexu PPI tak klesl méně, než se čekalo na 0,9 % z 1,0 % v prosinci, když trh čekal jeho větší pokles až na 0,6 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií nečekaně vzrostl až na 2,0 % z 1,7 % (revize snížení z 1,8 %) v prosinci, trh čekal jeho pokles na 1,6 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra stále zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i rychlost a celkový objem snižování úrokových sazeb centrální bankou, s kterým trhy, ekonomové i Fed počítají již během roku 2024. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane zvýšená, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2024 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 20.02.2024
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia