Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby, takže hlavní úroková sazba klesla na 4,25 %. Důvodem jsou trvající inflační rizika včetně silného růstu mezd a cen služeb, ECB ale současně potvrdila příznivý inflační výhled návratu inflace k jejímu cíli 2 %. V platnosti též zůstávají ještě zbytkové programy dobíhajícího kvantitativního uvolňování včetně probíhajícího pandemického kvantitativního uvolňování. Ten se od července začíná taky snižovat. Důvodem trvajících úrokových sazeb na dlouhodobě vysoké hladině a pokračování kvantitativního utahování je stále vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií, i když inflace včetně své jádrové složky zejména během roku 2023 výrazně klesla. Letos však tyto inflační ukazatele stagnují. Snižovat by se inflace včetně svého jádra měla v celoročních vyjádřeních podle poslední červnové projekce měla i v dalších letech. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %, což by se jí podle posledních červnových projekcí mělo podařit v letech 2025 - 2026. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, která je značně nejistá.
Prodeje starších/existujících domů (6 2024, 23.7.), prodeje nových domů (6 2024, 24.7.), hrubý domácí produkt (Q2 2024, 25.7.) a index cen osobních spotřebitelských výdajů PCE (6 2024, 26.7.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 22. - 26.7. Spojených států amerických. Trh domů zůstává oslaben, tempo růstu ekonomiky i spotřebitelských cen v druhém kvartálu slábne.
Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny (7 2024, 24.7.) a index firemního klimatu Německa Ifo (7 2024, 25.7.) jsou hlavní makroekonomické události týdne 22. - 26.7. eurozóny. Předstihové ukazatele sentimentu a ekonomické aktivity na přelomu pololetí ukazují ztrátu síly oživení ekonomiky.
Guvernér České národní banky Aleš Michl naznačil zpomalení či zastavení snižování úrokových sazeb. ČNB pokračuje v snižování úrokových sazeb o 50 bps kvůli výrazně snížené inflaci, současně však upozorňuje na blížící se zmírnění tohoto snižování.
Člen bankovní rady České národní banky Jan Procházka vidí další snížení úrokových sazeb o 50 bps jako velmi nepravděpodobné. "Domnívám se ale, že padesátibodové snížení je vysoce nepravděpodobné. Opravdu už nastává fáze jemného ladění, které znamená standardní kroky po čtvrtkách procentního bodu." signalizoval radní. Podle Procházky, přestože by se podle výhledu ČNB inflace měla příští rok pohybovat kolem cíle centrální banky 2,0 %, nebo spíše pod touto hladinou a je tak pod kontrolou, ČNB by měla k snižování úrokových sazeb přistupovat opatrněji. "Období cenové nestability je za námi," přeložil příznivý inflační výhled Procházka. Bankéř potvrdil zmírnění tohoto tempa na 25 bps/zasedání nebo dokonce (po)zastavení snižování úrokových sazeb.
Mezinárodní měnový fond předpovídá stabilní růst světové ekonomiky letos a příští rok, který je ovšem z dlouhodobého pohledu mírný. MMF upravil výhled růstu hlavních ekonomických center, Spojených států amerických, eurozóny a Čínské lidové republiky, v agregátním souhrnu ovšem v letní aktualizaci Světového ekonomického výhledu (WEO) ovšem nedošlo k větším změnám. Růst globální ekonomiky tak vůči dubnové projekci fond ponechal nezměněn 3,2 %, zatímco jeho výhled pro rok 2025 navýšil o desetinu procentního bodu na 3,3 % z 3,2 %.
Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky v druhém čtvrtletí zpomalil značně víc, než čekal trh. Ten očekával jen jeho lehké zpomalení. Růst ekonomiky sice zůstal robustní, avšak slábne. Současně je o dost méně silný, než býval před koronavirovou pandemií. Oživení hospodářství tažené dlouho omezovaným sektorem služeb z prvního kvartálu s uvolněním protikoronavirových restrikcí na přelomu let 2022 a 2023 vyšumělo. Nyní se ekonomika potýká se slabou domácí i zahraniční poptávkou v kombinaci s propadajícím trhem domů. Růst hrubého domácího produktu Číny v druhém čtvrtletí mezikvartálně klesl až na 0,7 %, když trh čekal pokles jen na 1,1 %. Odchylka od očekávání trhu je ještě větší vzhledem k jeho revizi za první kvartál na 1,5 % z 1,6 %. Meziroční růst tak klesl až na 4,7 % z 5,3 % v prvním kvartálu, když trh čekal jeho pokles jen na 5,1 %. Cíl růstu HDP čínské vlády jako loni "přibližně" 5 % se zdál po datech prvního kvartálu dosažitelný, nyní jako ambiciózní.
Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell naznačil přiblížení snižování úrokových sazeb. Komentáře Powella jsou v souladu s komentářem Fedu k rozhodnutí cíle jeho hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate na posledním zasedání monetární politiky 11. - 12.6., zápisem z tohoto zasedání, poslední Zprávou monetární politiky i její prezentací Powellem v Kongresu minulý týden. Podobně guvernér hovořil i na nedávném prestižním ekonomickém fóru Evropské centrální banky v Sintře v Portugalsku.
Zápis zasedání bankovní rady České národní banky z 27.6. přes překvapivé snížení úrokových sazeb o 50 bps potvrdil růst jestřábích komentářů. A přestože 5 členů bankovní rady, její mužské části (guvernér Michl, viceguvernér Frait, Holub, Kubíček, Procházka), hlasovalo opět pro snížení 50 bps, dokument ukázal pokles preferencí pokračování tohoto kroku i na příštích zasedání. 2 hlasy pro snížení o 25 bps obstaraly bankéřky viceguvernérka Zamrazilová a Kubelková. Dokument potvrzuje, že tempo snižování úrokových sazeb se již pravděpodobně sníží na 25 bps/zasedání případně bude zcela zastaveno.
Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová čeká, že "opatrné" snižování úrokových sazeb může pokračovat. "Zjevně tady ještě je prostor pro další snižování. Určitě bude ještě možné úrokové sazby dál snižovat," pravila zkušená viceguvernérka. Hlavní úroková sazba kolem 4 % je podle viceguvernérky realistickým očekáváním. Přesto se podobně jako guvernér ČNB Aleš Michl domnívá, že nový normál této úrokové sazby bude 3,0 - 3,5 %, tedy vyšší, než bylo zvyklostí.
