Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace včetně jádra v lednu nečekaně zesílila

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií v lednu opět překonala očekávání. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend zůstávají zvýšené, když v meziměsíčním a zejména meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Navíc poslední série dat z přelomu roku zpochybňuje dezinflační trend. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších prosincových makroekonomických projekcích, v kterých nyní pro další roky předpokládá jejich o něco nižší hladiny, než dle svého posledního zářijového výhledu ekonomiky. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 0,2 % v prosinci, trochu víc, než čekal trh, 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl na 3,1 % z 3,4 % v prosinci, méně, než čekal trh, na 2,9 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl silněji, 0,4 %, lehce víc, než očekávali ekonomové 0,3 % po růstu 0,3 % v prosinci. Na meziroční úrovni jeho růst stagnoval na prosincových 3,9 %, ač trh čekal jeho pokles na 3,7 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 14.02.2024

Makroekonomické události eurozóna: Hodnocení současné situace Německa (ekonomickou veřejností) se zhoršilo o něco víc, než se čekalo na minimum od pandemie (ZEW)

Index ZEW ekonomického sentimentu současné situace Německa v únoru k lednu klesl víc, než se čekalo na minimum od června 2020, kdy zuřila koronavirová pandemie s uzavřenou ekonomikou. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v únoru vzrostl trochu víc, než se čekalo, ovšem úměrně snížené základně hodnocení současné situace. Celkově tak data spíše znamenají další zhoršení již tak slabé situace největší evropské ekonomiky. Výhled i přes růst jeho indexu je stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů. Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád celkových makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila celková makroekonomická očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice tato očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v únoru vzrostl 4,7 bodů na 19,9 bodů z 15,2 bodů v lednu, trochu víc, než čekal trh 2,3 bodů na 17,5 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa naopak klesl 4,4 bodů na - 81,7 bodů z - 77,3 bodů v lednu, lehce víc, než čekal když trh 1,7 bodů na - 81,7 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 14.02.2024

Makroekonomické události USA: Ceny producentů (PPI) v prosinci za očekáváním, podprůměrná inflace sektoru

Ve Spojených státech amerických v prosinci index producentských cen produkční inflace (PPI) včetně svého jádra bez cen potravin a energií zaostal za očekáváním. Inflace sektoru je momentálně podprůměrná včetně jádrové inflace. Data spotřebitelské inflace včetně jejího jádra ale stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému, která teprve nedávno přestala utahovat monetární politiku a vyčkává na vhodný moment jejího uvolňování. Meziměsíčně index PPI nečekaně klesl 0,1 %, trh čekal jeho růst 0,1 %. Data zaostaly za odhadem ještě více vzhledem k revizi snížení v podobě změny na - 0,1 % ze stagnace za listopad. Index PPI bez cen potravin a energií překvapivě stagnoval, když trh čekal jeho růst 0,2 % poté, co stagnoval v listopadu. Meziročně růst indexu PPI tak vzrostl méně, než se čekalo na 1,0 % z 0,8 % (revize snížení z 0,9 %) v listopadu, když trh čekal jeho větší růst až na 1,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií oslabil o něco víc, než čekal trh až na 1,8 % z 2,0 % v listopadu, trh čekal pokles jen na 1,9 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přineslo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Útlum ekonomické aktivity v důsledku zvýšených úrokových sazeb s poklesem cen ropy a nerostných surovin snižuje inflační tlaky. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra stále zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i rychlost a celkový objem snižování úrokových sazeb centrální bankou, s kterým trhy, ekonomové i Fed počítají již během roku 2024. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane zvýšená, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2024 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 14.02.2024

Makroekonomické události ČR: ČNB snížila úrokové sazby o 50 bps, víc, než čekal trh

Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu snížila 50 bps stejně jako další hlavní úrokové sazby, trh čekal snížení hlavní úrokové sazby pouze o 25 bps. Hlasování bylo poměrem 6/1, jediný odlišný názor preferoval snížení až o 75 bps. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB snížila na 6,25 % (z 6,75 %), 7,25 % (z 7,75 %) resp. 5,25 % (z 5,75 %). Banka v komentáři potvrdila signál z předchozího zasedání monetární politiky 21.12. pokračování snižování úrokových sazeb, které však má být z důvodu trvání inflačních rizik ještě pomalejší, než implikuje nová zimní prognóza. Ta nicméně ke konci roku 2024 předpokládá výraznější redukci úrokových sazeb až na 2,50 %, což jež větší snížení než dle předchozí projekce z prosince kalkulující redukci pouze k 3,50 %. To je v souladu s nižším výhledem růstu české ekonomiky. ČNB po poklesu hrubého domácího produktu v roce 2023 0,5 % zkrátila výhled růstu HDP v letech 2024 a 2025 na 0,6 % (z 1,2 %) resp. na 2,4 % (z 2,8 %). Výhled ČNB inflace je podobný jako z předchozí projekce: inflace by podle ČNB měla už za leden klesnout k vrcholku tolerančního pásma inflace ČNB 3,0 %, kde by měla oscilovat během letošního roku, zatímco příští rok má inflace klesnout k cíli banky 2,0 %. V průměru pak za rok 2024 ČNB počítá s inflací 2,6 % a v roce 2025 2,0 %, jádrová inflace však má být v roce 2024 silnější, v průměru 2,9 %. Inflace i přes ostrý pokles z jejího vrcholu 18 % na 6,9 % (když jádrová inflace spadla z 14,7 % na 3,6 %) je stále vysoká (zejména ve službách, v kterých sotva kulminuje). Některá inflační rizika trvají zejména ze stále silného trhu práce a růstu nominálních mezd. ČNB bude pravděpodobně v příštích měsících pokračovat v snižování úrokových sazeb.

Makroekonomický zpravodaj | 09.02.2024
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia