Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v listopadu spěla k normálu 2 % cílovaného Fedem trochu rychleji, než čekal trh

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE včetně svého jádra bez cen potravin a energií v listopadu driftovala k normálu 2,0 % cílovaného centrální bankou USA Federálním rezervním systémem trochu rychleji, než čekal trh. Oba inflační ukazatele již v meziměsíčním srovnání oslabily do pásma normálové nízké inflace, i když v meziročním srovnání zůstávají zvýšené. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně nečekaně klesl 0,1 %, trh čekal jeho stagnaci poté, co stagnoval v říjnu. Jeho meziroční růst klesl na 2,6 % z 2,9 % (revize snížení z 3,0 %) v říjnu, víc, než čekal, trh na 2,8 %. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl 0,1 % stejně jako v říjnu, méně, než čekal trh 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl na 3,2 % z 3,4 % (revize snížení z 3,5 %) v říjnu, víc, než čekal trh na 3,3 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky s útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate nemění, přičemž naznačil možné dosažení jeho stropu. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro přesto ještě v meziročním srovnání zůstává zvýšená. Meziměsíční inflační dynamika včetně jádra ale již jsou v pásmu normálové nízké inflace. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 16.01.2024

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v prosinci nad očekáváním

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií v prosinci překonala očekávání. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend zůstávají zvýšené, když v meziměsíčním a zejména meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších prosincových makroekonomických projekcích, v kterých nyní pro další roky předpokládá jejich o něco nižší hladiny, než dle svého posledního zářijového výhledu ekonomiky. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 0,1 % v listopadu, trochu víc, než čekal trh, 0,2 %. Jeho meziroční růst vzrostl na 3,4 % z listopadových 3,1 %, víc, než čekal trh, na 3,2 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl dle očekávání ekonomů 0,3 % stejně jako v listopadu. Na meziroční úrovni jeho růst klesl 3,9 % z listopadových 4,0 %, trh čekal o něco větší pokles na 3,8 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 16.01.2024
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia