Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v listopadu drobně překonala očekávání

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických v listopadu mírně překonala očekávání. Její jádrová složka (bez cen potravin a energií) naplnila očekávání. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend zůstávají zvýšené, když v meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Jádrová inflace ještě do května neprokazovala pokračování dezinflačního trendu, během léta a na podzim ale i ona slábne. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších prosincových makroekonomických projekcích, v kterých nyní pro další roky předpokládá jejich o něco nižší hladiny, než dle svého posledního zářijového výhledu ekonomiky. Fed podle předchozích zářijových projekci ještě připouštěl jedno zvýšení hlavní úrokové sazby ještě letos, které však trhy svižně brzo odepsaly. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně vzrostl 0,1 %, když trh čekal jeho stagnaci stejně jako v říjnu. Jeho meziroční růst klesl dle očekávání trhu na 3,1 % z z říjnových 3,2 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl dle očekávání ekonomů 0,3 % po růstu 0,2 % v říjnu. Na meziroční úrovni tak jeho růst podle očekávání stagnoval na říjnových 4,0 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky.

Makroekonomický zpravodaj | 19.12.2023

Makroekonomické události ČR: Indexy ekonomického a firemního sentimentu v listopadu zpevnily, nálada spotřebitelů klesla

Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu Českého statistického úřadu v listopadu k říjnu drobně vzrostl s posílením sentimentu firem zejména ve stavebnictví i poklesem sentimentu domácností. Morálka firem včetně jednotlivých sektorů je podprůměrná, sentiment stavebnictví je lehce nad dlouhodobým průměrem. Optimismus přes pokles stále hlásí hlavně služby a taky obchodníci, byť jejich naděje už jsou jen slabé, nejnižší od koronavirové pandemie. Naopak pesimismus stále převládá zejména ve stavebnictví a taky v průmyslu. Nálada domácností sice značně zaostává za svým dlouhodobým průměrem, avšak z rekordních minim (v říjnu 2022) během pár měsíců silně vzrostla. Paradoxně tak kotví blízko svého zhruba 2letého, byť oslabeného maxima. Celkový index ekonomického sentimentu ČR vzrostl o 0,3 bodů na 93,1 bodů z 92,8 bodů v říjnu. Růst byl dán zvýšením indexu sentimentu firem o 0,7 bodů na 93,5 bodů z 92,8 bodů v říjnu s oslabením indexu domácností o 2,0 bodů na 90,7 bodů z 92,7 bodů v říjnu. Sentiment ekonomiky zůstává oslaben kvůli stále silné inflaci, doznívajícím Ukrajinské a energetické krizi, velmi silnému zvýšení úrokových sazeb centrální bankou a s tím spojeným zastavením růstu ekonomiky nedaleko k minimům od listopadu 2012, stále však přehledně nad historickým minimem koronavirového prvního úderu a v polovině intervalu od tohoto minima k maximu v minulé dekádě. Hodně domácností proto běduje pohledem finanční situace, jak meziročním srovnáním zhoršení, tak i výhledem.

Makroekonomický zpravodaj | 19.12.2023

Makroekonomické události eurozóna: Index současné ekonomické situace ZEW sentimentu v září dál nečekaně silně klesl

Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa v září k srpnu dál nečekaně silně propadl a zastínil tak nečekaný a lehký růst indexu ZEW sentimentu očekávané ekonomické situace. Hodnocení současné ekonomické situace již v srpnu na velmi slabých hladinách v září opět hluboce propadlo do sfér hospodářské recese. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání s půlročním horizontem sice lehce posílil, jenže jde o srovnání vůči novému značně sníženému hodnocení současné ekonomické situace srpna, což očekávání uměle zvýšilo. Navíc výhled zůstává v negativních hodnotách, tedy ekonomická veřejnost stále čeká pro úvod roku 2024 vůči současné slabosti další zhoršení ekonomické situace, vzhledem k pádu hodnocení současné ekonomické situace srovnatelně na slabších úrovních než dle srpnového šetření (přestože očekávání v září technicky vzrostla). Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů. Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v září nečekaně vzrostl, 0,9 bodů na - 11,4 bodů z - 12,3 bodů v srpnu, trh čekal jeho zhoršení o 2,7 bodů na - 15,0 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa propadl o dost víc, než se čekalo, 8,1 bodů na - 79,4 bodů v srpnu, trh čekal jeho růst jen 3,7 bodů, na - 75,0 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 19.12.2023

Makroekonomické události eurozóna: Ekonomická očekávání ZEW v říjnu nečekaně silně vzrostl, experty opouští pesimismus

Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v říjnu k září nečekaně silně vzrostl, což zastínilo další zhoršení indexu ZEW sentimentu současné ekonomické situace, byť tentokrát bylo jen lehce mírnější, než čekal trh. Výhled i přes růst jeho indexu zůstává v negativních hodnotách, tedy ekonomická veřejnost stále čeká pro úvod roku 2024 vůči současné slabosti další zhoršení ekonomické situace, ale již jen mírně. Hodnocení současné ekonomické situace již v září na velmi slabých hladinách se říjnu opět ponořilo hlouběji ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů. Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v říjnu nečekaně vzrostl, 10,3 bodů na - 1,1 bodů z - 11,4 bodů v září, trh čekal jeho zvýšení jen 2,1 bodů na - 9,3 bodů. Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace Německa lehce klesl 0,5 bodů na - 79,9 bodů z - 79,4 bodů v září, o něco méně, než se čekalo, 1,4 bodů na - 80,8 bodů.

Makroekonomický zpravodaj | 19.12.2023

Makroekonomické události eurozóna: ECB podle očekávání úrokové sazby nezměnila, potvrdila jejich vrchol, snížila projekce inflace

Evropská centrální banka podle očekávání trhu opět nezměnila své hlavní úrokové sazby. Hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstává 4,50 %. Současně ECB potvrdila, že úrokové sazby jsou na hladinách vedoucích k snížení inflace k jejímu cíli 2,0 %. Z nových makroekonomických projekcí poutá zejména snížení výhledu inflace včetně její jádrové složky. Banka dále poprvé naznačila redukci ramena monetární expanze (která tehdy zvyšovala expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci) z dob koronavirové pandemie, přesněji kvantitativního uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP). V komentáři k rozhodnutí banka sice potvrdila reflexi poklesu inflace, potvrdila však trvající inflační rizika zřejmě s cílem utlumit nadměrné tržní očekávání brzkého snižování úrokových sazeb. Důvodem zvýšení úrokových sazeb na dlouhodobě vysokou hladinu a pokračování kvantitativního utahování je stále vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií, i když inflace včetně své jádrové složky v posledních měsících výrazně klesla. Snižovat se by se inflace včetně svého jádra měla v celoročních vyjádřeních podle poslední nové prosincové projekce měla i v dalších letech. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %, což by se jí podle prosincových projekcí mělo podařit v letech 2025 - 2026. O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, která je značně nejistá.

Makroekonomický zpravodaj | 15.12.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia