Aktuality

Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v září mírně překonala očekávání, zůstává zvýšená

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v září mírně překonala očekávání a zůstává zvýšená. Její jádro bez cen potravin a energií naplnilo tržní očekávání. Oba inflační ukazatele již v meziměsíčním srovnání oslabily do pásma normálové nízké inflace, i když v meziročním srovnání zůstávají zvýšené. Silný růst cen ropy nicméně v posledních měsících celkovou inflaci opět zvýšil. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl lehce nad očekáváním trhu 0,4 % stejně jako v srpnu, trh čekal jeho zvýšení jen 0,3 %. Jeho meziroční růst podle očekávání trhu dosáhl na 3,4 %, když v srpnu byl rovněž 3,4 % (revize snížení z 3,5 %). Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl podle očekávání trhu 0,3 % po růstu 0,1 % v srpnu. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání trhu na 3,7 % z 3,8 % (revize snížení z 3,9 %) v srpnu. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate zvyšuje již jen občas a mírně. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro přesto ještě v meziročním srovnání zůstává vysoko. Meziměsíční dynamika jádrové inflace ale již je v pásmu normálové nízké inflace. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2023 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.

Makroekonomický zpravodaj | 30.10.2023

Očekávané makroekonomické události týdne 30.10. - 3.11. USA: Pomalejší růst mezd, recese regionální ek. aktivity a průmyslu, solidní spotřebitelský sentiment, trh práce i služby, stagnace úr. sazeb Fedu, vzestup produktivity, oslabení nákladů práce

Index zaměstnaneckých nákladů ECI (3Q 2023, 31.10.), firemní barometr Chicaga (10 2023, 31.10.), index spotřebitelského sentimentu Conference Board (10 2023, 31.10.), index ISM zpracovatelského průmyslu (10 2023, 1.11.), rozhodnutí centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému cíle jeho hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate (1.11.), produktivita práce, nominální mzdy, jednotkové pracovní náklady (3Q 2023, 2.11.), trh práce (10 2023, 3.11.) a index ISM služeb (10 2023, 3.11.) jsou hlavní makroekonomické události USA týdne 30.10. - 3.11. Růst nominálních mezd zůstává robustní, přesto v posledních kvartálech lehce slábne. Regionální ukazatele ekonomické aktivity zůstává v solidní recesi. Spotřebitelský sentiment má oslabit, měl by ale zůstat solidní. Zpracovatelský průmysl zůstává v lehké recesi. Fed úrokové sazby podle trhu nezmění. Produktivita zesílila a tím se snižuje růst jednotkových pracovních nákladů růst při stále robustním růstu nominálních mezd. Zaměstnanost nadále robustně roste a míra nezaměstnanosti zůstává blízko rekordních minim. Růst aktivity služeb byl v září solidní.

Makroekonomický zpravodaj | 27.10.2023

Makroekonomické události USA: Růst ekonomiky nečekaně silně zrychlil na 4,9 %!

V Spojených státech amerických v třetím čtvrtletí růst hrubého domácího produktu nečekaně silně zrychlil hlavně na pozadí posílení růstu spotřeby domácností v segmentu zboží i služeb. V roce 2022 byl růst HDP relativně solidní. V jeho prvním pololetí ekonomika byla v technické krátké mírné recesi (pokles HDP (na bázi mezikvartální anualizovaná změny) dva kvartály po sobě v řadě). V roce 2023 od druhého pololetí ekonomika oživuje s ústupem Ukrajinské a energetické krize a poklesem inflace. Růst HDP v mezikvartálním anualizovaném vyjádření po sezónním očištění v třetím čtvrtletí vzrostl až na 4,9 % z 2,1 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal jeho vzestup jen na 4,3 %. V mezinárodně porovnatelném meziročním srovnání růst ekonomiky v třetím kvartálu vzrostl na 2,9 % z 2,4 % v předchozím čtvrtletí. Ekonomika prošla v prvním pololetí 2022 lehkou recesí hlavně v souvislosti s vysokou inflací a restriktivní monetární politikou (kvůli vysoké inflaci) centrální bankou, Federálním rezervním systémem, hlavně ve druhém pololetí roku, který se projevil hlavně na trhu domů, ale i v segmentech spotřeby domácností a firemních investic. I přes oslabení ekonomiky Fed stále utlumuje podporu ekonomiky monetární ultraexpanzí kvůli trvaleji zvýšené, byť klesající inflaci. Navíc se silnou ekonomikou tržní úrokové sazby stále rostou. Znát je i energetická a Ukrajinská krize v podobě tlaku na silnější inflaci a růstem nejistoty. Krize a inflace nicméně slábnou. K tomu trh práce zůstává rekordně silný s historicky nízkou nezaměstnaností a stále posiluje, proto současná slabost ekonomiky bude omezená jak objemem, tak i trváním, avšak prodlužuje to období vysokých úrokových sazeb. V příštím roce by růst ekonomiky měl zůstat utlumený hlavně kvůli trvání vysokých úrokových sazeb. Předpokladem je, že Fed přestane zvyšovat úrokové sazby již od druhého pololetí 2023 s jejich možným snížením od roku 2024, pokud se potvrdí pokles inflace včetně jejího jádra bez cen potravin a energií k jeho cíli 2,0 %. Pokud naopak inflace zůstane pro Fed nepřijatelně zvýšená, úrokové sazby se mohou zvyšovat a zůstávat vysoké déle s nepříznivým dopadem na ekonomický růst a trh práce. Podle poslední zářijové projekce Fedu by růst HDP měl v příštích letech zůstat podprůměrný. Fed jej po růstu 1,9 % v roce 2022 pro roky 2023, 2024, 2025, 2026 a v dlouhém období predikuje ve výších 2,1 %, 1,5 %, 1,8 % a 1,8 %.

Makroekonomický zpravodaj | 26.10.2023
SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia