Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (PCE) v srpnu vzrostla mírně za očekáváním, jádrová inflace oslabila lehce víc, než se čekalo
Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE v srpnu včetně svého jádra bez cen potravin a energií lehce zaostala za očekáváním trhu. Inflační ukazatele již v meziměsíčním srovnání oslabily do pásma normálové nízké inflace, i když v meziročním srovnání zůstávají zvýšené. Silný růst cen ropy nicméně v posledních měsících celkovou inflaci opět zvýšil. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl lehce pod očekáváním trhu 0,4 % po růstu 0,2 % v červenci, trh čekal jeho zvýšení 0,5 %. Jeho meziroční růst posílil podle očekávání trhu na 3,5 % z 3,4 % (revize zvýšení z 3,3 %) v červenci. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl 0,1 %, o něco méně, než čekal trh resp. než v červenci, 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl podle očekávání trhu na 3,9 % z 4,3 % (revize zvýšení z 4,2 %) v červenci. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky se současným útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace stále vede k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro přesto ještě v meziročním srovnání zůstává vysoko, jejich meziměsíční dynamika ale již je v pásmu normálové nízké inflace. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní i agresivitu, rychlost a celkový objem zvyšování úrokových sazeb centrální bankou stejně jako dobu jejich vysoké výše. Fed čeká, že silná inflace kvůli zdražování ropy a náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie v tomto roce ještě zůstane vysoká, měla by se ale snižovat. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí ze září 2023 by tak mělo nastat v letech 2024 - 2026.
