Hlavní akciové indexy USA S&P 500 a Nasdaq Composite registrovaly své nejsilnější denní procentuální růsty od konce srpna, přičemž index S&P 500 vzrostl i v týdenním vyjádření, čímž přerušil sled 4týdenních ztrát.
Ceny akcií nejprve silně oslabovaly po zprávě trhu práce ukazující, že zaměstnanost USA v září vzrostla nejsilněji za posledních 8 měsíců, brzo se však odrazily k růstu. Růst cen akcií mohl souviset jednak s přiblížením indexu S&P 500 poklesem k jeho hladině 200denního klouzavého průměru ležící kolem 4 208 bodů, která je jeho klíčovou podpůrnou úrovní a současně i se zpomalením růstu nominálních mezd k jejich dlouhodobého rovnovážnému normálu anualizovaných 2 - 3 %. Dalším důvodem může být menší tlak na centrální banku, Federální rezervní systém, zvyšovat cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate při silném růstu tržních úrokových sazeb zejména s delší dobou splatnosti.
Výnosy klíčového desetiletého státního dluhopisu USA klesly. Předtím během týdne i v pátek vystoupaly až na svá maxima od roku 2007, tedy před úderem světového hospodářské a finanční krize 2008 - 2009.
V pátek hlavní akciový index širšího trhu S&P 500 (.SPX) vystoupil 1,18 % na 4 309 bodů, hlavní akciový index blue-chips největších a nejvýznamnějších firem USA Dow Jones Industrial Average (.DJI) posílil 0,87 % na 33 408 bodů a hlavní akciový index USA dominantně technologických akcií Nasdaq Composite (.IXIC) vzrostl 1,6 % na 13 431 bodů.
V týdenní relaci index S&P 500 zpevnil 0,5 %, index Dow Jones Industrial Average klesl 0,3 % a index Nasdaq Composite přibral 1,6 %.
Hlavní akciové indexy USA v září vykázaly své nejsilnější měsíční procentuální poklesy tohoto roku. Všechny tři hlavní akciové indexy USA rovněž zaznamenaly své první kvartální poklesy v roce 2023.
V kvartálním srovnání za třetí čtvrtletí index S&P 500 klesl 3,6 %, Dow Jones Industrial Average 2,6 % a Nasdaq Composite 4,1 %. V září pak index S&P 500 odepsal 4,9 %, Dow Jones Industrial Average 3,5 % a index Nasdaq Composite 5,8 %.
Hlavní akciový index USA Nasdaq Composite táhne letošní růst akciového trhu USA s pomocí silného růstu cen akcií velkých technologických růstových firem.
Hlavní akciové indexy USA, S&P 500, Nasdaq Composite a Dow Jones Industrial Average letos silně rostly s růsty cen akcií velkých technologických firem trhu jako producent iPhonů Apple, producent čipů Nvidia a výrobce elektrických automobilů Tesla i s podporou fenoménu umělé inteligence. Ceny akcií firem mimo technologie ovšem rostou taky s tím, jak jejich nižší valuace přitahují investory. Wall Street tento rok podpořily firemní výsledky USA s výhledem přiblížení Fedu závěru jeho cyklu zvyšování úrokových sazeb s poklesem inflace a s tím, jak investoři přijímali myšlenku odolně silného trhu práce s optimismem, že Fed zvládne dosáhnout "měkkého přistání" ekonomiky bez výraznější a delší recese vzdor signálům hospodářské recese a vzdorující stále vysoké jádrové spotřebitelské inflaci (bez cen potravin a energií).
Hlavní akciové indexy USA od začátku roku po svých velkých ztrátách v roce 2022 (hlavně kvůli vysoké inflaci a silnému zvýšení úrokových sazeb silně posílily s tím, jak centrální bankou USA, Federálním rezervním systémem oslabující poptávku a ekonomický růst) data inflace ukazují, že její pokles k normálu může být se slábnoucí ekonomikou možný i při trvale rekordně silném trhu práce. To by umožnilo Fedu nejen dále snížit tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate (které banka používá s cílem snížit vysokou inflaci), ale i jej zcela zastavit a zanedlouho přejít i do jeho snižování.
Makroekonomická data poslední dobou potvrzují jen mírný růst ekonomiky, jen drobné slábnutí trhu práce a pokles inflace, byť spotřebitelská jádrová inflace zůstává silná.
V kontextu nestability finančního sektoru Fed podle posledních zářijových makroekonomických projekcí počítá jen s mírným oživováním slabšího růstu ekonomické aktivity a dále s oslabením trhu práce i inflace. Vzhledem k strnulosti síly spotřebitelské jádrové inflace a inflačního tlaku silného trhu práce Fed ještě kalkuluje s dílčím pokračováním zvyšování cíle Federal Funds Rate ve čtvrtém čtvrtletí, od příštího roku pak s jeho snižováním. Celkově nové zářijové projekce přinesly zvýšení výhledu ekonomického růstu, trhu práce i úrokových sazeb v roce 2023 i 2024, které by měly zůstat výše delší dobu. Případný rychlejší dezinflační trend může vést k tomu, že Fed již v tomto cyklu zpřísňování monetární politiky cíl Federal Funds Rate již měnit nebude.Po jeho agresivním zvyšování v roce 2022 jde o další krok s cílem dostat pod kontrolu vysokou inflaci a snížit ji k normálu a cíli Fedu 2 %.Předpokládáme, že makroekonomické projekce včetně Federal Funds Rate se přibližně potvrdí.
Komentáře Fedu budou nadále pod mikroskopem trhu kvůli očekávání budoucí trajektorie úrokových sazeb, zda cyklus zvyšování úrokových sazeb může spět k svému konci a vůči signálům, jak dlouho by mohly úrokové sazby zůstat zvýšeny.
Trh podle agentury Reuters čeká, že zisky firem indexu S&P 500 ve třetím čtvrtletí agregátně meziročně vzrostly jen 1,6 %. Ve druhém čtvrtletí zisky meziročně klesly 2,8 % podle dat London Stock Exchange Group a Institutional Brokers' Estimate System.
Páteční objem 10,58 mld. zobchodovaných akcií burz USA mírně zaostal za denním průměrem plné denní obchodní seance posledních 20 obchodních dnů 10,72 mld. zobchodovaných akcií.