Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
V úterý hlavní akciový index širšího trhu S&P 500 (.SPX) sestoupil 1,47 % na 4 274 bodů, hlavní akciový index blue-chips největších a nejvýznamnějších firem USA Dow Jones Industrial Average (.DJI) oslabil 1,14 % na 33 619 bodů a hlavní akciový index USA dominantně technologických akcií Nasdaq Composite (.IXIC) klesl 1,57 % na 13 064 bodů.
Index Dow Jones Industrial Average vykázal svůj největší denní procentuální pokles od března. Všechny tři hlavní akciové indexy končily na svých nejnižších zavíracích úrovních za značně více než 3 měsíce.
Ve čtvrtek navíc index S&P 500 oslabil pod svůj 100denní klouzavý průměr - klíčovou podporu - poprvé od března. Jeho neschopnost prorazit zpět nad tuto hladinu naznačuje, že index stále pod tlakem poklesu.
Hlavní akciový index USA Nasdaq Composite táhne letošní růst akciového trhu USA s pomocí silného růstu cen akcií velkých technologických růstových firem.
Hlavní akciové indexy USA, S&P 500, Nasdaq Composite a Dow Jones Industrial Average letos silně rostly s růsty cen akcií velkých technologických firem trhu jako producent iPhonů Apple, producent čipů Nvidia a výrobce elektrických automobilů Tesla i s podporou fenoménu umělé inteligence. Ceny akcií firem mimo technologie ovšem rostou taky s tím, jak jejich nižší valuace přitahují investory. Wall Street tento rok podpořily firemní výsledky USA s výhledem přiblížení Fedu závěru jeho cyklu zvyšování úrokových sazeb s poklesem inflace a s tím, jak investoři přijímali myšlenku odolně silného trhu práce s optimismem, že Fed zvládne dosáhnout "měkkého přistání" ekonomiky bez výraznější a delší recese vzdor signálům hospodářské recese a vzdorující stále vysoké jádrové spotřebitelské inflaci (bez cen potravin a energií).
Hlavní akciové indexy USA od začátku roku po svých velkých ztrátách v roce 2022 (hlavně kvůli vysoké inflaci a silnému zvýšení úrokových sazeb silně posílily s tím, jak centrální bankou USA, Federálním rezervním systémem oslabující poptávku a ekonomický růst) data inflace ukazují, že její pokles k normálu může být se slábnoucí ekonomikou možný i při trvale rekordně silném trhu práce. To by umožnilo Fedu nejen dále snížit tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate (které banka používá s cílem snížit vysokou inflaci), ale i jej zcela zastavit a zanedlouho přejít i do jeho snižování.
Makroekonomická data poslední dobou potvrzují jen mírný růst ekonomiky, jen drobné slábnutí trhu práce a pokles inflace, byť spotřebitelská jádrová inflace zůstává silná.
V kontextu nestability finančního sektoru Fed podle posledních zářijových makroekonomických projekcí počítá jen s mírným oživováním slabšího růstu ekonomické aktivity a dále s oslabením trhu práce i inflace. Vzhledem k strnulosti síly spotřebitelské jádrové inflace a inflačního tlaku silného trhu práce Fed ještě kalkuluje s dílčím pokračováním zvyšování cíle Federal Funds Rate ve čtvrtém čtvrtletí, od příštího roku pak s jeho snižováním. Celkově nové zářijové projekce přinesly zvýšení výhledu ekonomického růstu, trhu práce i úrokových sazeb v roce 2023 i 2024, které by měly zůstat výše delší dobu. Případný rychlejší dezinflační trend může vést k tomu, že Fed již v tomto cyklu zpřísňování monetární politiky cíl Federal Funds Rate již měnit nebude. Po jeho agresivním zvyšování v roce 2022 jde o další krok s cílem dostat pod kontrolu vysokou inflaci a snížit ji k normálu a cíli Fedu 2 %. Předpokládáme, že makroekonomické projekce včetně Federal Funds Rate se přibližně potvrdí.
Komentáře Fedu budou nadále pod mikroskopem trhu kvůli očekávání budoucí trajektorie úrokových sazeb, zda cyklus zvyšování úrokových sazeb může spět k svému konci a vůči signálům, jak dlouho by mohly úrokové sazby zůstat zvýšeny.
Úterní objem 10,2 mld. zobchodovaných akcií burz USA se vyrovnal dennímu průměru plné denní obchodní seance posledních 20 obchodních dnů 10,2 mld. zobchodovaných akcií.