Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Nejistotě a obavám čelí ekonomika a trhy zejména od května s jmenování Aleše Michla do funkce guvernéra ČNB. Kromě kontroverzního politického profilu Michl poslední rok prosazoval společně s Oldřichem Dědkem stagnaci úrokových sazeb přes velmi silné inflační tlaky. Po svém nástupu Michl již avizoval přání “stability úrokových sazeb” na příštím zasedání monetární politiky “po určitou dobu” i přes prudkou inflace v celé ekonomice. Navíc perspektiva stagnujících úrokových sazeb vedla k oslabování koruny (ve světě úrokové sazby začínají více růst, čímž by relativně klesal úrokový diferenciál české koruny vůči jiným měnám, který je po sérii prudkých zvyšování úrokových sazeb ČNB od loňského léta výrazně kladný, čímž by klesala atraktivita koruny z pohledu depozitního úročení vůči jiným měnám), což se prohloubilo s potvrzením spekulací jmenování Michla guvernérem. A to až tak, že ČNB musela několikaprocentní nechtěnou inflaci podněcující slabost koruny krýt intervencemi na její podpory (tedy jejím cíleným nákupem ze strany ČNB). Depreciace koruny představuje další inflační tlak. V prostředí silné inflace malé otevřené ekonomiky typu České republiky je v zájmu centrální banky a ekonomiky silná měna.
Dvojice (Michl + Dědek) argumentující neúčinností zvyšování úrokových sazeb vůči údajnému nákladovému importovanému charakteru inflace byla ovšem od počátku tohoto cyklu zvyšování úrokových sazeb (tedy od 23.6. 2021, kdy hlavní úroková sazba byla na dlouhodobém dnu 0,25 % v důsledku pomoci ekonomice zasažené koronavirovou pandemií) přehlasovávána zbylými pěti členy bankovní rady vzhledem k síle a plošnosti inflačních tlaků. ČNB tak zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu až na 5,75 %, naposledy na zasedání 5.5. 2022 o 75 bps. Podle nové květnové makroekonomické prognózy ČNB predikuje růst hlavní úrokové sazby přibližně k 8,25 %. To bylo před posledními daty spotřebitelské inflace (měřené indexem spotřebitelských cen CPI) za duben zveřejněné v květnu týden po zasedání ČNB měnové politiky resp. zveřejnění nové prognózy 5.5., která potvrdila pokračující silnou inflaci. Květnové rozhodnutí ČNB nakonec přineslo další silnější zvýšení úrokových sazeb, ale ne tak velké, jak naznačila prognóza právě pod tíhou “opozice” bankovní rady, pravděpodobně preferující zpracování alternativní predikce založené na stagnaci úrokových sazeb.
Kdyby Zeman jmenoval se začátkem letošních letních prázdnin Michlovi blízké radní, čemuž Michlovo jmenování naznačovalo s cílem politicky otočit kurzem monetární politiky ČNB, mohlo se jednat o kompletní razantní změnu a diskontinuitu monetární politiky s dalším růstem inflačních očekávání vzhledem k obavě trhů, domácností i firem a jejich nedůvěře, že ČNB zvládne inflaci vrátit k její zdravé normálové úrovni 2,0 %. Centrální banka, strážkyně stabilní měny a inflace se mohla zdiskreditovat, dlouhodobě uvolnit inflační očekávání a způsobit zakořenění vyšší inflace v očekáváních domácností, firem a trhů a tím i v celé ekonomice. Takto se zdá, že Michlovo jmenování souviselo pouze s dílčími politickými zájmy a že ČNB zůstane, naštěstí, v základu apolitickou institucí. Centrální banka i tak bude mít se zvládnutím stále rostoucí vysoké inflace velké starosti, lze však předpokládat, že během příštích několika let situace zvládne a stabilizuje.
Bankovní radu čeká v současném složení ještě jedno zasedání 22.6. Guvernér Rusnok již pro toto zasedání avizoval další zvýšení hlavní úrokové sazby minimálně o 75 bps, podpora dosavadních pěti jestřábů pravděpodobně pro tuto preferenci bude opět nalezena. Preference řešení inflační krize nových členů bankovní rady není zatím zcela jasná. Přesto by nová bankovní rada v novém složení měla být dostatečnou zárukou apolitické základny vrcholné české měnové instituce. Ať už cestou dalšího zvyšování úrokových sazeb či jinou strategií. Podle teorie ale není jiné cesty v době agresivní silné inflace než zvyšování úrokových sazeb. Proto jiný krok bankovní rady než pokračování zvyšování úrokových sazeb by byl překvapením zpochybňujícím v červnu vracející se důvěru v ČNB.
Vysoká inflace je globální fenomén, zdaleka nejde jen o český problém. Z věcného pohledu názor Michla (s Dědkem) je racionální pouze zčásti, nákladové importované inflační tlaky budou časem ustupovat s přizpůsobením globální agregátní nabídky poptávce. Ovšem v prostředí české ekonomiky přehřátého trhu práce a nemovitostí i jiných trhů hlavně zboží je patrný přenos inflačních tlaků, se kterým centrální banka může resp. musí bojovat zvyšováním úrokových sazeb. Vysoké úrokové sazby cílí na ochlazení poptávky, včetně spotřeby domácností a investic firem, trhů práce a nemovitostí s cílem dosažení rovnováhy. To je ovšem v prostředí takto vysoké inflace nutná oběť, daň či náklad dosažení dlouhodobě udržitelného stabilního normálového růstu ekonomiky i cen. Potvrzený pokles inflace s její dlouhodobou ukotveností následně umožní snižování úrokových sazeb. V opačném případě příliš nízkých úrokových sazeb při vysoké inflaci by ekonomika stále operovala v prostředí převisu poptávky nad nabídkou s nedostatečnými úsporami, nadbytečnými investicemi s neproduktivním využitím pracovních zdrojů a hlavně s trvalou vysokou inflací a depresí spotřebitelských výdajů a sentimentem.
ČNB je primárně odpovědná za stabilní inflaci, která je základem fungování jakékoliv ekonomiky (vysoká inflace zkresluje ekonomický výhled, kalkulace, ničí ekonomický sentiment, zejména domácností, který v květnu čerstvě propadl na 10leté minimum včetně spotřeby domácností od začátku roku 2022 jednak oslabením růstu služeb a taky stagnací maloobchodních tržeb za zboží, tím pak podvazuje i investice firem a celkový ekonomický růst). Kredibilita ČNB je naprostá nutnost a obecný základ fungování centrální banky a ekonomiky. Její kredit je pošramocen už jen tím, že Rusnok odcházející guvernér toho nadcházejícího jasně kritizoval v interview pro Aktuálně.cz na stránkách ČNB.
Úrokové sazby rostou kvůli silnému růstu inflace, přičemž jejich růst ještě může pokračovat, i kvůli krátkodobě proinflační Ukrajinské krizi, která jej ale může taky později přibrzdit kvůli protiinflačnímu ochlazení ekonomického růstu, které se může dostavovat se zpožděním.
Centrální banka v nové jarní respektive květnové prognóze s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu, zvýšila výhled inflace (až k 15 % během nejbližších měsíců) a růstu úrokových sazeb tohoto roku. Dle nové prognózy ČNB počítá s dalším prudkým růstem úrokových sazeb přibližně až na 8,25 % do poloviny tohoto roku, poté banka předpokládá jejich postupný pokles od letošního podzimu i během příštího roku přibližně na 4,5 %. Později banka v zápisu k rozhodnutí uvedla, že úrokové sazby mohou zůstat déle vysoké, než čeká prognóza. Reálné zvýšení úrokových sazeb ale může být nižší nejen kvůli případnému nečekanému snížení inflace ale i kvůli alternativnímu scénáři ČNB se kterým banka pracuje, podle něhož bude přehlížet krátkodobé inflační tlaky a úrokové sazby již zvyšovat nebude.
ČNB zahájila cyklus zvyšování úrokových sazeb v červnu, kdy stejně jako poté v srpnu zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu 25 bps, na předposledním zasedání monetární politiky 30.9. nečekaně prudce 75 bps, na posledním zasedání 4.11. dokonce o 125 bps, v prosinci o 100 bps, v únoru o 75 bps, v březnu o 50 bps a v květnu o 75 bps.
Důvodem zvyšování úrokových sazeb jsou inflační nebezpečí ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace.
Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu.