Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (4Q 2023, mezikvartálně)
Skutečnost: 1,0 %
Očekávání: 1,0 %
Předchozí: 1,5 % (revize zvýšení z 1,3 %)
Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (4Q 2023, meziročně)
Skutečnost: 5,2 %
Očekávání: 5,3 %
Předchozí: 4,9 %
Rozbor: Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky v čtvrtém čtvrtletí lehkým zrychlením přibližně naplnil očekávání trhu. Současně ale není tak silný, jak býval před koronavirovou pandemií. Oživení hospodářství tažené dlouho omezovaným sektorem služeb z prvního kvartálu s uvolněním protikoronavirových restrikcí na přelomu let 2022 a 2023 vyšumělo. Za celý rok 2023 Čína vykázala růst HDP 5,2 %, čímž se jí podařilo splnit vládní cíl "kolem 5,0 %". Čína vedle slabosti trhu nemovitostí doplácí i na slabost světové ekonomiky. Druhá největší ekonomika světa tradičně velmi spoléhá na svoji exportní výkonnost, avšak globální prostředí, jemuž v posledních kvartálech dominuje plejáda krizí (energetická, Ukrajinská a inflační) s restriktivní monetární politikou řady světových centrálních bank a spory Číny se Spojenými státy americkými o geopolitice, technologiích a obchodu poptávku ze zahraničí snižuje. Domácnosti a firmy Číny tolik nespotřebovávají a neinvestují, místo toho více šetří. Navíc v posledních měsících trpí zahraniční obchod Číny blokováním spojky Rudého moře útoky Hútíů, vojenských skupin ší'itů v západní části Jemenu, které vede k drahému odklánění přepravy. Celkově slabší poptávka je spojena s růstem deflačního nebezpečí, což vrhá stín na výhled ekonomického růstu tento rok. V předchozí dekádě růst ekonomiky dosahoval 7 % a dekádu předtím, první v novém miléniu dokonce 10 %. Čína tak přestává dohánět vyspělé země světa poté, co sotva překročila práh průměru středněpříjmových zemí. Číně dlouhodobě nenahrává ani demografický trend stárnutí její populace. To není dobrá zpráva ani pro svět spoléhající na čínskou poptávku. Světová banka nedávno mírně snížila svoji projekci růstu HDP Číny pro rok 2024. Důvodem poklesu růstu ekonomiky jsou slabší spotřebitelské výdaje, pokračující nestabilita trhu nemovitostí. V roce 2025 má růst Číny klesnout dále až na 4,3 %.
Trh nemovitostí tvořící až 1/4 čínského HDP zažívá prohlubující pád. Ceny nových domů v prosinci klesly šestý měsíc v řadě, v posledním měsíci roku navíc nejrychleji za posledních 9 let. Padají i prodeje a zahájení nové výstavby nemovitostí. Navíc podle odhadu ekonomů zadlužení developeři odkládají výstavbu domů, čímž přispívají k poklesu spotřebitelského sentimentu.
Hodnocení: Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky v čtvrtém čtvrtletí lehkým zrychlením přibližně naplnil očekávání trhu. Současně ale není tak silný, jak býval před koronavirovou pandemií. Oživení hospodářství tažené dlouho omezovaným sektorem služeb z prvního kvartálu s uvolněním protikoronavirových restrikcí na přelomu let 2022 a 2023 vyšumělo. Za celý rok 2023 Čína vykázala růst HDP 5,2 %, čímž se jí podařilo splnit vládní cíl "kolem 5,0 %". Čína vedle slabosti trhu nemovitostí doplácí i na slabost světové ekonomiky. Druhá největší ekonomika světa tradičně velmi spoléhá na svoji exportní výkonnost, avšak globální prostředí, jemuž v posledních kvartálech dominuje plejáda krizí (energetická, Ukrajinská a inflační) s restriktivní monetární politikou řady světových centrálních bank a spory Číny se Spojenými státy americkými o geopolitice, technologiích a obchodu poptávku ze zahraničí snižuje. Domácnosti a firmy Číny tolik nespotřebovávají a neinvestují, místo toho více šetří. Navíc v posledních měsících trpí zahraniční obchod Číny blokováním spojky Rudého moře útoky Hútíů, vojenských skupin ší'itů v západní části Jemenu, které vede k drahému odklánění přepravy. Celkově slabší poptávka je spojena s růstem deflačního nebezpečí, což vrhá stín na výhled ekonomického růstu tento rok. V předchozí dekádě růst ekonomiky dosahoval 7 % a dekádu předtím, první v novém miléniu dokonce 10 %. Čína tak přestává dohánět vyspělé země světa poté, co sotva překročila práh průměru středněpříjmových zemí. Číně dlouhodobě nenahrává ani demografický trend stárnutí její populace. To není dobrá zpráva ani pro svět spoléhající na čínskou poptávku. Světová banka nedávno mírně snížila svoji projekci růstu HDP Číny pro rok 2024. Důvodem poklesu růstu ekonomiky jsou slabší spotřebitelské výdaje, pokračující nestabilita trhu nemovitostí. V roce 2025 má růst Číny klesnout dále až na 4,3 %.
Za celý rok 2022 hrubý domácí produkt vzrostl 3,0 %, vyjma roku 2020, kdy poprvé udeřila koronavirová pandemie nejméně za téměř 50 let, od roku 1976, který byl posledním rokem dekádu trvající Kulturní revoluce, která poškodila ekonomiku. Navíc hospodářství citelně zaostalo za oficiálním vládním plánem růstu HDP "kolem 5,5 %". Celoroční růst ekonomiky oslabil v roce 2022 na 3,0 % z 8,4 % v roce 2021 resp. 2,2 % v roce 2020. Čínu opakovaně nejvíc srážely vlny koronavirové pandemie, strukturální změny, oslabení realitního trhu a taky světové ekonomiky. Zejména ve druhém a čtvrtém kvartálu roku 2022 zemi velmi silně zasáhla další vlna koronavirové pandemie, kdy se uzavírky a restriktivní opatření nevyhnuly ani největším městům a značné části ekonomiky. Ještě před úderem koronavirové pandemie růst ekonomiky trendově slábl. Poslední pandemické 3 roky v Číně znamenaly trvající rozkolísání ale hlavně oslabení ekonomického cyklu. To bylo dáno i vládní ultrastriktní politikou nulové tolerance vůči koronaviru, kdy jeho zvýšený výskyt byl provázen tvrdými uzavírkami ekonomické aktivity a dále pádem trhu domů, slabou světovou poptávkou a strukturálními změnami. Průměrný trend růstu ekonomiky se tak snížil přibližně na polovinu jeho dlouhodobého trendu. Tvrdými protikoronavirovými opatřeními Čína sice docílila toho, že pandemie kolosálně nezasáhla nárazově plošně celou zemi jako v jiných zemích světa, současně ale tato politika tak jako jinde zatím nevedla k podstatnému útlumu pandemie s permanentním negativním dopadem na hospodářství. Taky proto Čína tuto politiku od konce roku 2022 uvolnila.