Makroekonomické události Čína: Růst HDP zpomalil značně víc, než se čekalo

Makroekonomický zpravodaj
  |  
16.07.2024
  |  
Josef Kvarda
Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky v druhém čtvrtletí zpomalil značně víc, než čekal trh. Ten očekával jen jeho lehké zpomalení. Růst ekonomiky sice zůstal robustní, avšak slábne. Současně je o dost méně silný, než býval před koronavirovou pandemií. Oživení hospodářství tažené dlouho omezovaným sektorem služeb z prvního kvartálu s uvolněním protikoronavirových restrikcí na přelomu let 2022 a 2023 vyšumělo. Nyní se ekonomika potýká se slabou domácí i zahraniční poptávkou v kombinaci s propadajícím trhem domů. Růst hrubého domácího produktu Číny v druhém čtvrtletí mezikvartálně klesl až na 0,7 %, když trh čekal pokles jen na 1,1 %. Odchylka od očekávání trhu je ještě větší vzhledem k jeho revizi za první kvartál na 1,5 % z 1,6 %. Meziroční růst tak klesl až na 4,7 % z 5,3 % v prvním kvartálu, když trh čekal jeho pokles jen na 5,1 %. Cíl růstu HDP čínské vlády jako loni "přibližně" 5 % se zdál po datech prvního kvartálu dosažitelný, nyní jako ambiciózní.

Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (2Q 2024, mezikvartálně) 

Skutečnost:      0,7 % 
Očekávání:       1,1 %
Předchozí:        1,5 % (revize snížení z 1,6 %)

Čínská lidová republika: Změna hrubého domácího produktu (2Q 2024, meziročně)

Skutečnost:   4,7 %
Očekávání:     5,1 %
Předchozí:      5,3 %

Podle čínského statistického úřadu část poklesu růstu ekonomiky souvisí s horším počasím.  

Čína vedle vleklé slabosti trhu nemovitostí doplácí i na slabost světové ekonomiky. Druhá největší ekonomika světa tradičně velmi spoléhá na svoji exportní výkonnost, avšak globální prostředí, jemuž v posledních kvartálech dominuje plejáda krizí (energetická, Ukrajinská a inflační) s restriktivní monetární politikou řady světových centrálních bank a spory Číny hlavně se Spojenými státy americkými o geopolitice, technologiích a obchodu poptávku ze zahraničí snižuje. Domácnosti a firmy Číny tolik nespotřebovávají a neinvestují, místo toho více šetří. Celkově slabší poptávka je spojena s růstem deflačního nebezpečí, což vrhá stín na výhled ekonomického růstu tento rok. 

Druhá největší ekonomika světa nicméně ještě před koronavirovou pandemií rostla 6 %. V předchozí dekádě růst ekonomiky dosahoval 7 % a dekádu předtím, první v novém miléniu dokonce 10 %. Čína tak přestává dohánět vyspělé země světa poté, co sotva překročila práh průměru středněpříjmových zemí. 

Růst vedle cyklických faktorů (např. zpomalení růstu světové ekonomiky na němž je exportní ekonomika Číny závislá) totiž taky slábne i kvůli některým strukturálním důvodům (slabost trhu domů apod.). Číně dlouhodobě nenahrává ani demografický trend stárnutí její populace na rozdíl od asijského konkurenta Indie, která již Čínu růstem stabilně předstihuje. To není dobrá zpráva ani pro svět spoléhající na čínskou poptávku. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia