Makroekonomické události ČR: ČNB podle očekávání opět nezměnila úrokové sazby, první hlasy pro snížení

Makroekonomický zpravodaj
  |  
02.11.2023
  |  
Josef Kvarda
Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Hlasování však nebylo jednotné, vedle pěti hlasů bankéřů pro stagnaci dva bankéři sedmičlenné bankovní rady hlasovali snížení úrokových sazeb o 25 bps. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. Inflace i přes ostrý pokles z jejího vrcholu 18 % na 6,9 % (když jádrová inflace spadla z 14,7 % na 5,0 %) je stále vysoká (zejména ve službách). Některá inflační rizika trvají zejména ze stále silného trhu práce a růstu nominálních mezd.

ČR: Rozhodnutí České národní banky 2 týdenní repo sazby

Skutečnost: 7,00 %
Očekávání:  7,00 % 
Předchozí:   7,00 %

Rozbor, důležité komentáře: Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Hlasování však nebylo jednotné, vedle pěti hlasů bankéřů pro stagnaci dva bankéři sedmičlenné bankovní rady hlasovali snížení úrokových sazeb o 25 bps. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. 

ČNB sdělila, že případné snižování úrokových sazeb bude pomalé, výše ve srovnání s jejím základním scénářem prognózy. Banka potvrdila, že inflace by měla klesnout k 2,0 %, tedy cíli banky, již v prvním pololetí příštího roku. 

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání nezměnila, beze změn ponechala i další hlavní úrokové sazby. Hlasování však nebylo jednotné, vedle pěti hlasů bankéřů pro stagnaci dva bankéři sedmičlenné bankovní rady hlasovali snížení úrokových sazeb o 25 bps. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB ponechala na 7,00 %, 8,00 % resp. 6,00 %. 

Inflace i přes ostrý pokles z jejího vrcholu 18 % na 6,9 % (když jádrová inflace spadla z 14,7 % na 5,0 %) je stále vysoká (zejména ve službách). Některá inflační rizika trvají zejména ze stále silného trhu práce a růstu nominálních mezd. 

Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. 2022 se ale bankovní rada ČNB podstatně obměnila. Tři z nich byli nahrazeni novými bankéři, kteří mají preference blízké k dosavadním holubicím, tedy ve prospěch stability úrokových sazeb případně jejich mírného zvýšení. Zatímco stávající holubice Oldřich Dědek s novým guvernérem Alešem Michlem dlouhodobě opírali svoji preferenci úrokové sazby nezvyšovat o názor, že ČNB nemůže se současnými inflačními především nákladovými tlaky efektivně bojovat, noví členové bankovní rady Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková říkají, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Tento názorový posun bankovní rady potvrdila její další obměna s účinností od 13.2. 2023 s příchodem dvou holubic Janů Procházky a Kubíčka nahrazující jestřába Marka Moru a holubici Oldřicha Dědka. Taky proto úrokové sazby od léta stále stagnují na vysoké úrovni.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia