Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (7 2022, meziměsíční změna)
Skutečnost: 1,3 %
Očekávání: 1,4 %
Předchozí: 1,6 %
Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (7 2022, meziroční změna)
Skutečnost: 17,5 % (maximum od 12 1993 18,2 %)
Očekávání: 17,6 %
Předchozí: 17,2 %
Rozbor: Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v červenci zůstala silná, i když po delší době nedosáhla na odhad trhu. Červencovou meziroční i meziměsíční inflaci opět vytlačil výš hlavně dlouhodobý inflační motor, ceny potravin. Průměrná inflace v červenci vyrostla na 10,6 % z 9,4 % v červnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %.
Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny růstem cen 1,5 % meziměsíčně, její meziroční růst se zvýšil z 18,0 % v červnu na 19,3 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 3,2 na 3,4 procentního bodu. V tandemu silně inflačních kategorií nezaostávaly ani ceny kategorie Bydlení, voda, energie, paliva růstem cen 1,1 % měziměsíčně. Jejich meziroční růst posílil na 23,1 % z 22,8 % v červnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,9 na 6,0 procentního bodu. Velmi silně ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 23,0 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). Nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem byť s méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 23,5 %) a dále kategorie Odívání a obuv (meziročně 19,6 %), Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 13,3 %), Rekreace a kultura (meziročně 12,5 %) a Ostatní zboží a služby (meziročně 11,1 %).
Hodnocení: Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v červenci zůstala silná, i když po delší době nedosáhla na odhad trhu. Červencovou meziroční i meziměsíční inflaci opět vytlačil výš hlavně dlouhodobý inflační motor, ceny potravin. Průměrná inflace v červenci vyrostla na 10,6 % z 9,4 % v červnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %.
Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Ekonomický růst je stále solidní, trh práce rekordně silný s robustním růstem nominálních mezd a silnými cenami cen nemovitostí. Domácí inflační tlaky tak trvají. Inflační tlaky ze zahraničí dané hlavně válkou na Ukrajině a omezeními nabídky sice trvají, na trzích však jsou známky jejich ústupu. Není jisté kdy a jak by se případný pokles inflačních tlaků ze zahraničí promítl příznivě poklesem inflace v ČR. Rovněž bez výraznějšího ochlazení domácí poptávky, ekonomiky, trhů práce a nemovitostí ČNB riskuje rychlé obnovení inflační spirály.
ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 4.8. (na němž úrokové sazby nezměnila) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 20 % s tím, že by měla v roce 2023 klesnout na 9,5 % a během roku a půl by měla oslabit k cíli ČNB 2 %. Makroekonomická prognóza překvapila očekávanou trajektorií krátkodobých úrokových sazeb (tříměsíční PRIBOR): podle ní mohou ještě drobně vzrůst (o 0,25 procentního bodu) na 7,25 %, měly by však zůstat do konce roku stabilní, od příštího roku ČNB prognózuje jejich postupný pokles k hladinám 3 - 4 %, na nichž by měly zůstat stabilní (podle předchozí květnové prognózy úrokové sazby měly vystoupat až nad 8 %). Prognóza dále počítá s pozvolnějším slábnutím růstu ekonomiky v příštích kvartálech, se silnější a pomaleji klesající inflací a se slabší korunou, než dle předchozí květnové prognózy. ČNB rovněž prodloužila horizont měnové politiky na 12 - 18 měsíců. Výhled současné kulminace cyklu zvyšování úrokových sazeb patří k zásadním překvapením, dosud letošní data inflace jsou čím dál horší a vyšší, není vidět vidět zvrat trendu ani kulminace inflace. Noví členové bankovní rady ČNB, kteří pomohli změnit kurs monetární politiky ČNB naznačili, že by celoroční silné zvyšování úrokových sazeb mohlo být dostatečné s poklesem inflačních tlaků a se signály blížící se kulminace inflace. Přesto, inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se uplynulý rok v prognózování inflace velmi mýlila. Nyní svoje rozhodnutí více spojuje s předpoklady a podpůrnými indikátory s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty.
Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Inflace zůstává stále velmi silná a pokud nedojde k jejímu markantnímu snížení, zvýšení úrokových sazeb bude výraznější. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace.
Rizikem rozhodnutí v srpnu úrokové nechat po roce nezměněny je přílišná orientace na předpoklady, předstihové a podpůrné indikátory výraznějšího poklesu inflace s cílem úrokové sazby nezvýšit příliš než s aktuálními tvrdými stále se horšícímí inflačními daty. Inflace ještě zdaleka nemusí klesat výrazně. ČNB má ve velmi silné inflaci významný problém, který by se měla snažit dále přitlumit dalším růstem úrokových sazeb i přes nepříznivý dopad na ekonomickou aktivitu, neboť inflační a finanční stability jsou jejími hlavními mandáty. Navíc nekontrolovaná inflace poškodila kredit centrální banky a ta se potřebuje dostat s kontrolou inflace do předstihu, zatím pouze dohání rozjetý vlak. Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani projekcemi podstřelovanou skutečnou sílu inflace. Velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. ČNB v posledním roce v projekcích velmi chybovala a i centrální banka USA Fed přiznal podcenění inflace.