Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Rozhovor viceguvernéra České národní banky Jana Fraita pro agenturu Bloomberg
Frait ale v rozhovoru zmínil řadu holubičích poznámek. Růst cen rezidenčních nemovitostí podle něj není důvod k obavám. ČNB v tomto ohledu nespatřuje jako zjevný boom, upřesnil viceguvernér. "Je to něco, co bereme v úvahu jako důvod vyhnout se mít podstatně uvolněnou monetární politiku. Na druhé straně není to něco, co by nás významně mělo držet zpět na současné úrovni úrokových sazeb," doplnil 58letý bankéř sloužící již své druhé 6leté období v bankovní radě a celkově již skoro 1/4 století v ČNB.
Frait dále řekl, že koruna nyní může být trochu slabší, než by znamenal fundament. To je podle něj další argument, proč se nebát snižovat úrokové sazby se znalostí, že časem kurs koruny snad monetární podmínky utáhne.
Frait popsal zvýšený růst cen služeb jako "dočasný jev reflektující nabídkové faktory spíše než silné trendy spotřeby. "Věřím, že tento segment inflace postupně dosáhne nějaké normálové úrovně. Jasně máme prostor pokračovat se snižováním úrokových sazeb."
Česká národní banka podle očekávání snížila tempo redukce hlavní 2týdenní repo sazby z dosavadních 50 bps na 25 bps stejně jako další hlavní úrokové sazby. Rozhodnutí 7členné, tedy jednomyslné. Na předchozím zasedání monetární politiky 27.6. hlasovalo pro snížení 50 bps 5 bankéřů, 2 hlasovali pro snížení o 25 bps. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB snížila na 4,50 % (z 4,75 %), 5,50 % (z 5,75 %) resp. 3,50 % (z 3,75 %).
Komentáře ani nejnovější letní projekce nepřináší větší překvapení, tj. ekonomika má pokračovat v mírném oživení, inflace se má pohybovat v pásmu 2 - 3 % a úrokové sazby ČNB čeká na konci roku k 4 % a ke konci roku 2025 k 3,5 %, tedy hladině, kterou banka přibližně odhaduje jako neutrální resp. rovnovážnou. Vůči předchozí jarní resp. květnové prognóze banka předpokládá zastavení snižování úrokových sazeb zhruba o 50 bps výše, nová projekce jinak nepřináší vůči květnu větší změny.
Důvodem zmírnění snižování úrokových sazeb banka nepřímo označila nebezpečí naplnění proinflačních rizik (např. silnější růst mezd, cen služeb, zastavení deflace zboží, zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu) znamenajících odpoutání inflace od cíle ČNB k jeho horní hranici jejího tolerančního pásma (2,0 % +/- 1 procentní bod).
Dlouhodobě problematický zůstává pohled tolerantní ČNB k trhu práce zvláště růstu nominálních mezd. Ačkoliv sice nedošlo k zažehnutí mzdově-inflační spirály a růst nominálních mezd zůstává stabilní, tento růst zvláště v období slabosti produktivity práce představuje trvalé inflační riziko inflačního cíle ČNB 2 %.