Rozhovor viceguvernéra České národní banky Jana Fraita pro zpravodajský ekonomický deník E15
Frait řekl, že ekonomika není inflační a negeneruje výraznější inflační tlaky. Úrokové sazby se tak podle bankéře mohou snižovat "trochu rychleji". Frait potvrdil rétoriku svých kolegů z ČNB, že éra nulových úrokových sazeb z dob globální finanční krize a pandemie se již nevrátí a že krátké i delší úrokové sazby se budou spíše držet na úrovních předchozích dekád. Základní úrokovou sazbu na konci roku vidí kolem 4 %.
K diskutovanému tématu posledních měsíců, neutrální úrokové sazbě, úrokovému normálu, ke kterému úrokové sazby budou konvergovat řekl: "V našich modelech jsou už dlouhou dobu neutrální sazby někde kolem tří procent. Já to vidím trochu výš, tedy mezi třemi a čtyřmi procenty. Máme velkou nejistotu, kolik ten dlouhodobější normál ve skutečnosti je. Technicky máme v modelech tři procenta, ale domnívám se, že vzhledem k tomu, co se v ekonomice děje a jaké jsou trendy, může být normální sazba spíš trochu výš."
Hypoteční úrokové sazby již podle bankéře příliš neklesnou. Na hypotečním trhu větší oživení nevidí, hlavně pohledem reálných veličin: objemy úvěrů upravené o spotřebitelskou inflaci, o růst příjmů či o růst cen bydlení nejsou podle Fraita nijak závratné.
Podle nové jarní prognózy má být hlavní úroková sazba přibližně snížena během příštích dvou let zhruba o dva procentní body k 3 %, kde ČNB vidí rovnovážnou úrokovou sazbu. Tempo jejího snižování má být podobné jako dle předchozí zimní únorové prognózy (až na 2,5 %), jen z vyšších úrokových hladin. To je v souladu s vyšším výhledem růstu české ekonomiky a slabší korunou i s menším uvolněním monetárních politik v zahraničí, než banka čekala v únoru.
Podle posledních komentářů členů bankovní rady se zdá, že by tato trajektorie redukce, možná již brzo během roku snížená na 25 bps mohla pokračovat.
Komentáře banky nepřinesly nový pohled na ekonomiku ani monetární politiku. Pohledem četnosti orientace komentářů je tento zápis orientován spíše mírně jestřábím směrem, tedy i v souladu s prognózou k redukci snižování úrokových sazeb z 50 bps na 25 bps, ke kterému by mělo dojít již v druhém pololetí 2024 z důvodu převahy proinflačních rizik. Navíc v dubnu spotřebitelská inflace vzrostla víc, než se čekalo. Tato data byla zveřejněna až po zasedání ČNB a nebyla tak součástí úvah monetární politiky 2.5.
ČNB opatrnější tempo snižování o 50 bps považuje za odpovídající aktuálnímu návratu inflace k jejímu cíli a útlumu ekonomické aktivity a poptávkových tlaků a současně trvajícím inflačním rizikům zejména ze strany trhu práce a slabší koruny.
Dlouhodobě problematický zůstává pohled tolerantní ČNB k trhu práce zvláště růstu nominálních mezd. Ačkoliv sice nedošlo k zažehnutí mzdově-inflační spirály a růst nominálních mezd zůstává stabilní, tento růst zvláště v období slabosti produktivity práce představuje trvalé inflační riziko inflačního cíle ČNB 2 %.