ČR: Rozhovor viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové pro Seznam Zprávy
Spotřebitelská inflace a dopad na úrokové sazby ČNB: Příznivý až nečekaně silný pokles spotřebitelské inflace (měřené indexem spotřebitelských cen CPI) v červnu podle Zamrazilové ukazuje spíše rozkolísanost inflace pod tahem volatilních položek, které příště podle ní mohou překvapit opačně. "Takže to neznamená strmý pád sazeb. Znamená to pouze to, že můžeme dál uvolňovat naši měnovou politiku," vyvodila z dat Zamrazilová.
Mzdy: K avizovanému zvyšování platů ve veřejném sektoru viceguvernérka varovala: "Pozorujeme to s velkým znepokojením, protože vidíme, že se úplně nepodařilo konsolidovat veřejné finance. A budeme velmi rádi, když tento rok skončí plánovaným schodkem 250 miliard korun. Když si vzpomeneme na období před pandemií, tak tehdy se politici dohadovali o jednotkách miliard korun výdajů. A nyní, když už se ekonomika dostala na předpandemickou úroveň, tak se veřejné finance ve svých schodcích na předpandemické úrovně už nevrátily," obává se viceguvernérka
Hypoteční úrokové sazby: Zamrazilová k vývoji hypotečních úrokových sazeb sice uvedla vizi jejich dalšího poklesu, ale varovala před přehnaným očekáváním. "Co se týče výhledu těchto sazeb do budoucna, asi není tajemstvím, že říkáme dlouhodobě, že se nepřiblíží sazby hypoték někam k dvěma procentům, kde byly velmi dlouho a způsobily, řekla bych, něco ne příliš zdravého na nemovitostním trhu (alespoň za této bankovní rady). Ten byl léta skutečně přehřátý. Ceny nemovitostí u nás se oproti roku 2015 více než zdvojnásobily a dynamika byla druhá nejvyšší v Evropě. Skutečně to nebyl dobrý růst. Způsobilo to velké sociální obtíže, které se potáhnou. Především pro mladé rodiny, které si chtějí pořídit vlastní bydlení, se stalo nedostupným. A na počátku toho všeho stály velmi nízké úrokové sazby v kombinaci s povolovací aktivitou," vysvětlila bankéřka. Zamrazilová odhaduje, že pokud by základní úroková sazba byla 3 %, hypoteční úrokové sazby by mohly být kolem 4 %.
Dlouhodobě problematický zůstává pohled tolerantní ČNB k trhu práce zvláště růstu nominálních mezd. Ačkoliv sice nedošlo k zažehnutí mzdově-inflační spirály a růst nominálních mezd zůstává stabilní, tento růst zvláště v období slabosti produktivity práce představuje trvalé inflační riziko inflačního cíle ČNB 2 %.