Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Komentáře viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce
Rozbor, důležité komentáře: Zamrazilová vidí letos inflaci České republiky 2,6 %. V pořadu dále uvedla, že rizika přetrvávání (vysoké) inflace se zmírňují.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Projekce bankéřky je v souladu s výhledem ČNB, že inflace letos klesne k 2,0 %. Spotřebitelská inflace ČR loni setrvale klesala až na prosincových 6,9 %.
Bude-li pokles inflace výraznější vůči očekávání banky, Zamrazilová připustila, že ČNB může úrokové sazby snižovat více, než o mírných 25 bps. Naopak trvalejší působení inflačních tlaků podle ní může znamenat, že snižování úrokových sazeb může být kdykoliv zastaveno. Vzhledem k výhledu inflace ale viceguvernérka jasně signalizovala, jakou trajektorii úrokových sazeb předvídá právě ona.
Na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 21.12. bankéři jednomyslně sdíleli tendenci k nižším úrokovým sazbám. Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu podle tržního očekávání snížila 25 bps stejně jako další hlavní úrokové sazby. Hlasování bylo jednotné poměrem 7/0. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB snížila na 6,75 % (z 7,00 %), 7,75 % (z 8,00 %) resp. 5,75 % (z 6,00 %). Banka v komentáři zaujala signálem pokračování snižování úrokových sazeb, které však má být ještě pomalejší, než implikuje poslední podzimní prognóza počítající přibližně jen za rok 2024 s úhrnnou redukcí zhruba na polovinu, o 350 bps. Na druhou stranu banka snížila vůči předchozímu zasedání bankovní rady monetární politiky 2.11. hodnocení rizika a nejistoty prognózy na mírně proinflační z výrazně proinflační.
Inflace i přes ostrý pokles z jejího vrcholu 18 % na 6,9 % je stále vysoká (zejména ve službách, v kterých sotva kulminuje). Některá inflační rizika trvají zejména ze stále silného trhu práce a růstu nominálních mezd. ČNB bude pravděpodobně v příštích měsících pokračovat v mírném opatrném snižování úrokových sazeb.
Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu.
Uplynulý rok až dosud hlasování řídili jestřábi poměrem 5/2. Od 1.7. 2022 se ale bankovní rada ČNB postupně podstatně obměnila, kdy holubice s preferencemi ve prospěch stability úrokových sazeb nahradily jestřáby preferující zvyšování úrokových sazeb. Taky proto úrokové sazby od léta stále stagnovaly na vysoké úrovni až do prosince 2023.