Makroekonomické a finanční události ČR: Zápis ČNB zasedání monetární politiky 5.8. ukázal shodu většiny bankovní rady, že zvyšování úrokových sazeb pomůže finanční stabilitě ochlazením trhu nemovitostí

Makroekonomický zpravodaj
  |  
22.09.2021
  |  
Josef Kvarda
Česká národní banka v zápisu k zasedání monetární politiky 5.8., na kterém dle očekávání zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu ukázala shodu většiny bankovní rady, že zvyšování úrokových sazeb pomůže finanční stabilitě ochlazením trhu nemovitostí.

ČR: Zápis České národní banky zasedání monetární politiky 5.8. (Česká národní banka úrokové sazby podle očekávání zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Banka tak svoji hlavní úrokovou sazbu, 2týdenní repo sazbu, zvýšila na 0,75 %. Lombardní úrokovou sazbu zvýšila rovněž o 0,5 procentního bodu na 1,75 %, zatímco diskontní úrokovou sazba zůstala nezměněna 0,05 %. Hlasování hlavní úrokové sazby přineslo numericky stejné názorové rozdělení jako na předchozím zasedání monetární politiky 23.6. Pro rozhodnutí hlasovali 4 členové bankovní rady, zatímco 2 preferovali úrokové sazby opět neměnit. Zbývající člen zvedl ruku pro zvýšení 2týdenní repo sazby o půl procentního bodu. Banka opět vyhodnotila rizika a nejistoty letní prognózy jako mírně proinflační. Vůči předchozí jarní resp. květnové prognóze banka nyní predikuje silnější inflaci letos i příští rok, růst ekonomiky v tomto roce, posilování koruny i tržních púrokových sazeb. Inflace podle ČNB vzroste během druhého pololetí roku 2021 výrazně víc, než předpokládala, zhruba o jeden procentní bod až k 4 %, vracet k cíli banky 2 % by se měla během příštího roku, později, než čekala v předchozí květnové prognóze. ČNB srpnové zvýšení úrokových sazeb odůvodnila hlavně nečekanými silnými inflačními tlaky ČR i ze zahraničí, rychlejším růstem ekonomiky i předpokladem, že případné další vzestupy koronavirové pandemie by se již neměly ekonomiky tolik dotknout i v případě omezení ekonomické aktivity, které by mělo být již jen dílčí a taky kvůli plošnému očkování a posílení podpory léků země. Podpůrná je i větší adaptabilita ekonomiky na pandemii. ČNB rovněž věří svižnějšímu oživení ekonomiky i zvládnutí případné další koronavirové vlny bez plošného zavírání ekonomiky.) 

Rozbor, důležité komentáře: Většina členů se shodovala, že normalizace úrokových sazeb přispěje i k naplňování cíle finanční stability, a to zejména skrze ochlazení trhu nemovitostí. 

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Spojnice příspěvku normalizace úrokových sazeb i k naplňování cíle finanční stability, a to zejména skrze ochlazení trhu nemovitostí znamená významný důvod pro zvyšování úrokových sazeb. 

Banka na červnovém zasedání monetární politiky uvedla, že ekonomika "pravděpodobně vstupuje do fáze postupného zvyšování úrokových sazeb", jejichž úroveň byla doposud velmi nízká. Lze proto dle ČNB očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku. 

Zvyšování úrokových sazeb a komentáře banky ukazují dříve proklamovaný důraz banky na zvýšenou inflaci a růst inflačních rizik s ústupem pandemie. Očekávané oživení ekonomiky bude ve druhé polovině roku srovnávat pád hospodářství roku 2020. Má pokračovat i v příštích letech. Ekonomika se otevírá s tím jak ustupuje tlak koronaviru na základě účinků vakcín navíc s pokračující podporou velmi expanzivní monetární a fiskální politiky. Naplní-li se základní scénář, hospodářství může oživovat silněji, než se čeká. Úrokové sazby by se tak pravděpodobně měly ve druhém pololetí 2021 dále postupně zvyšovat dle prognózy ekonomiky a komentářů ČNB s možností rychlejšímu tempa “normalizace” úrokových sazeb ke svým dlouhodobě obvyklým hladinám. Zvyšování úrokových sazeb má i charakter posílení finanční stability.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia