Makroekonomické události ČR: Zápis zasedání bankovní rady ČNB z 27.6. přes překvapivé snížení úrokových sazeb o 50 bps potvrdil růst jestřábích komentářů, například obavy z příliš rychlého růstu mezd

Makroekonomický zpravodaj
  |  
16.07.2024
  |  
Josef Kvarda
Zápis zasedání bankovní rady České národní banky z 27.6. přes překvapivé snížení úrokových sazeb o 50 bps potvrdil růst jestřábích komentářů. A přestože 5 členů bankovní rady, její mužské části (guvernér Michl, viceguvernér Frait, Holub, Kubíček, Procházka), hlasovalo opět pro snížení 50 bps, dokument ukázal pokles preferencí pokračování tohoto kroku i na příštích zasedání. 2 hlasy pro snížení o 25 bps obstaraly bankéřky viceguvernérka Zamrazilová a Kubelková. Dokument potvrzuje, že tempo snižování úrokových sazeb se již pravděpodobně sníží na 25 bps/zasedání případně bude zcela zastaveno.

Zápis zasedání bankovní rady České národní banky z 27.6. (Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu snížila znovu 50 bps stejně jako další hlavní úrokové sazby, překvapivě, protože trh čekal zmírnění snižování její hlavní úrokové sazby na již jen 25 bps. Rozhodnutí vzešlo z hlasů 5 bankéřů, 2 hlasovali pro snížení o 25 bps. Vůči předchozímu zasedání monetární politiky 2.5. kdy hlasovalo 7 radních pro redukci 50 bps tak jde o další posílení méně silnějšího uvolňování monetární politiky. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB snížila na 4,75 % (z 5,25 %), 5,75 % (z 6,25 %) resp. 3,75 % (z 4,25 %), trh čekal snížení 2týdenní repo sazby jen na 5,00 %. Banka ale v komentáři potvrdila nedávné názory řady bankéřů bankovní rady, že by trajektorie redukování úrokových sazeb měla být již brzo, na jednom z příštích zasedání bankovní rady monetární politiky, snížená na 25 bps nebo dokonce zcela zastavena. Důvodem zmírnění očekávání snižování úrokových sazeb podle banky je nebezpečí naplnění proinflačních rizik (silnější růst mezd, cen služeb, obnovení inflace zboží, zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu) znamenajících odpoutání inflace od cíle ČNB k jeho horní hranici jejího tolerančního pásma (2,0 % +/- 1 procentní bod). 

Bylo patrné, že více členů bankovní rady si dělalo starostik například s příliš silným růstem mezd (Zamrazilová, Kubelková, Procházka, Kubíček, Holub). 

Dlouhodobě problematický zůstává pohled tolerantní ČNB k trhu práce zvláště růstu nominálních mezd. Ačkoliv sice nedošlo k zažehnutí mzdově-inflační spirály a růst nominálních mezd zůstává stabilní, tento růst zvláště v období slabosti produktivity práce představuje trvalé inflační riziko inflačního cíle ČNB 2 %. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia