Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Německo: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání (1 2024, body)
Skutečnost: 15,2
Očekávání: 12,0
Předchozí: 12,8
Německo: Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace (1 2024, body)
Skutečnost: - 77,3
Očekávání: - 77,0
Předchozí: - 77,1
Rozbor: Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa v lednu k prosinci vykázaly další růst ekonomických očekávání a mírný pokles současné hospodářské situace. Výhled i přes růst jeho indexu je nicméně stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů.
Prezident institutu ZEW Achim Wambach k datům připojil: "Další zlepšení ekonomických očekávání Německa je dáno, protože nyní více než polovina respondentů předpokládá, že Evropská centrální banka uskuteční snížení úrokových sazeb (ještě) v první polovině tohoto roku. (Současně) jsou dokonce (ještě) výraznější pohyby očekávání (snížení) úrokových sazeb USA. Více než 2/3 respondentů v příštích 6 měsících predikuje snižování úrokových sazeb (centrální bankou) Spojených států amerických Federálním rezervním systémem. Vzestup inflace v Německu a eurozóně v prosinci tak nemá žádný dopad na očekávání respondentů monetární politiky."
Hodnocení: Indexy ZEW ekonomického sentimentu Německa v lednu k prosinci vykázaly další růst ekonomických očekávání a mírný pokles současné hospodářské situace. Výhled i přes růst jeho indexu je nicméně stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů.
Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád celkových makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila celková makroekonomická očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice tato očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena.