Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (hlavní úroková sazba hlavních refinančních operací)
Skutečnost: 4,50 %
Očekávání: 4,50 %
Předchozí: 4,50 %
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (depozitní úroková sazba)
Skutečnost: 4,00 %
Očekávání: 4,00 %
Předchozí: 4,00 %
Eurozóna: Rozhodnutí ECB úrokových sazeb (mezní úvěrová úroková sazba)
Skutečnost: 4,75 %
Očekávání:
Předchozí: 4,75 %
Rozbor, důležité komentáře: Komentáře banky se příliš neodlišovaly od poznámek z předchozího prosincového zasedání monetární politiky a celkově nepřekvapily.
Současně s rozhodnutím úrokových sazeb ECB potvrdila, že úrokové sazby jsou na hladinách vedoucích k snížení inflace k jejímu cíli 2,0 %.
V komentáři k rozhodnutí banka sice potvrdila reflexi poklesu inflace, potvrdila však trvající inflační rizika zřejmě s cílem utlumit nadměrné tržní očekávání brzkého snižování úrokových sazeb.
Banka dále potvrdila redukci ramena monetární expanze (která tehdy zvyšovala expanzi monetární politiky s cílem zvýšit příliš nízkou inflaci) z dob koronavirové pandemie, přesněji kvantitativního uvolňování resp. cenné papíry nakoupené z doby koronavirové pandemie v rámci Pandemického mimořádného nákupního programu (PEPP).
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Komentáře ECB optimálního nastavení úrokových sazeb vedoucího k poklesu inflace k jejímu cíli volně přeloženo znamená, že ECB vidí, že aktuální úrokové sazby jsou stropem a dalším jejich pohybem bude pokles. K tomu však zatím signály nedává. Vzhledem k pokračujícímu poklesu inflace ale trhy počítají, že ECB začne úrokové sazby snižovat již zhruba od letošního druhého kvartálu.
Důvodem zvýšení úrokových sazeb na dlouhodobě vysokou hladinu a pokračování kvantitativního utahování je stále vysoká inflace včetně její jádrové složky bez cen potravin a energií, i když inflace včetně své jádrové složky v posledních měsících výrazně klesla. Snižovat se by se inflace včetně svého jádra měla v celoročních vyjádřeních podle poslední nové prosincové projekce měla i v dalších letech. ECB se snaží vrátit inflaci k jejímu cíli 2,0 %, což by se jí podle prosincových projekcí mělo podařit v letech 2025 - 2026.
O dalším směru monetární politiky rozhodne tendence inflace, která je značně nejistá.