Banka oznámila, že zahájí 2letou přípravnou fázi digitálního eura 1.11., v které zfinalizuje pravidla, vybere své partner privátního sektoru a podnikne nějaké "testování a experimenty". Po dvou letech pak řídící rada Evropské centrální banky rozhodne, zda přejít k další fázi příprav dláždících cestu možné budoucí emise a zahájení digitálního eura.
Zatímco poslední rozhodnutí ECB je jen malým krokem v multiletém projektu, přesto nasazuje ECB před jiné centrální banky skupiny velkých a vyspělých zemí G7 a může představovat návrh následování pro další centrální banky. Řada zemí Karibiku a Nigérie již své digitální měny zavedly, zatímco Čínská lidová republika a Švédsko patří k státům, které již zavedly pilotní projekty. Centrální banky jiných zemí jako je Bank of England Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Bank of Canada Kanady nebo Federální rezervní systém Spojených států amerických jsou k těmto projektům opatrnější.
Teoreticky, digitální euro bude pro mnoho záměrů a účelů jako jakákoliv online peněženka nebo bankovní účet kromě toho, že zdarma a že bude garantováno ECB spíše než soukromou firmou, což jej učiní bezpečnější. Některým ale stále chybí přidaná hodnota digitálního eura. Nemalá řada kritiků projektu rekrutujících se zejména ze strany bankéřů a regulátorů obávajících se odčerpání depozit z komerčního sektoru. Digitální euro ale kritizují taky někteří akademici, regulátor soukromí Evropské unie a některé spotřebitelské skupiny. Jednou z klíčových stížností je obava, že digitální euro může způsobit run na komerční banky v časech krizí, přičemž poskytnou jen malé zlepšení vůči stávajícím účtům. Proto ECB řekla, že nastaví strop, kolik digitálních eur může jakýkoliv jednotlivec vlastnit, v regionu pravděpodobně na hladině 3 000 EUR. Mezinárodní měnový fond nicméně nedávno prohlásil, že digitální měny by měly mít malý vliv na monetární politiku mimo krizové čas.
Podle ECB digitální eura vytvoří konkurenci na trhu plateb dominovaném firmami kreditních karet USA.