Německo: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání (2 2024, body)
Skutečnost: 19,9
Očekávání: 17,5
Předchozí: 15,2
Německo: Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace (2 2024, body)
Skutečnost: - 81,7 (minimum od června 2020)
Očekávání: - 79,0
Předchozí: - 77,3
Rozbor: Index ZEW ekonomického sentimentu současné situace Německa v únoru k lednu klesl víc, než se čekalo. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v únoru vzrostl trochu víc, než se čekalo, ovšem úměrně snížené základně hodnocení současné situace. Celkově tak data spíše znamenají další zhoršení již tak slabé situace největší evropské ekonomiky. Výhled i přes růst jeho indexu je stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů.
Prezident institutu ZEW Achim Wambach k datům připojil: "Více než 2/3 respondentů očekává, že Evropská centrální banka sníží úrokovou sazbu v příštích 6 měsících ve světle klesající inflace. Téměř 3/4 respondentů očekává brzké snižování úrokové sazby americkou centrální bankou."
Hodnocení: Index ZEW ekonomického sentimentu současné situace Německa v únoru k lednu klesl víc, než se čekalo. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v únoru vzrostl trochu víc, než se čekalo, ovšem úměrně snížené základně hodnocení současné situace. Celkově tak data spíše znamenají další zhoršení již tak slabé situace největší evropské ekonomiky. Výhled i přes růst jeho indexu je stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů.
Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád celkových makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila celková makroekonomická očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice tato očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena.