Německo: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání (11 2023, body)
Skutečnost: 9,8
Očekávání: 5,0
Předchozí: - 1,1
Německo: Index ZEW sentimentu současné ekonomické situace (11 2023, body)
Skutečnost: - 79,8
Očekávání: - 76,9
Předchozí: - 79,9
Rozbor: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v listopadu k říjnu nečekaně silně vzrostl, což zastínilo jen minimální zlepšení indexu ZEW sentimentu současné ekonomické situace, které bylo mírnější, než čekal trh. Výhled i přes růst jeho indexu je nicméně stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů.
Prezident institutu ZEW Achim Wambach k datům připojil: "Pozorování (posílení ekonomického sentimentu očekávání pro lehkém zlepšení současné situace) podporují dojem, že ekonomický vývoj Německa našel dno. Zvýšená ekonomická očekávání jsou doplněna významně optimističtějšími výhledy pro sektor průmyslu Německa a domácích i zahraničních akciových trhů. Inflace a krátkodobé a dlouhodobé úrokové sazby zdá se rovněž dosáhly bodů obratu očekávání."
Hodnocení: Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání Německa v listopadu k říjnu nečekaně silně vzrostl, což zastínilo jen minimální zlepšení indexu ZEW sentimentu současné ekonomické situace, které bylo mírnější, než čekal trh. Výhled i přes růst jeho indexu je nicméně stále slabý a ukazuje vůči současné slabosti sotva křehké oživení ekonomiky se zlepšením celkové makroekonomické situace v půlročním horizontu. Hodnocení současné celkové makroekonomické situace zůstává velmi slabé ve sférách hospodářské recese. Data vycházejí z průzkumu ekonomických expertů.
Data jsou stále velmi zatížena hlavně Ukrajinskou krizí, jejíž začátek (koncem února) v březnu 2022 (sotva co se trvale stáhla krize pandemie) vyvolal historicky rekordní pád celkových makroekonomických očekávání (ještě víc, než způsobil úder koronavirové pandemie na jaře 2020) blízko k minimům ze začátku pandemie. Současně pak energetická krize společně s tím souvisejícími vysokou inflací a silným růstem úrokových sazeb a zpomalujícím ekonomickým růstem až do lehké recese stlačila celková makroekonomická očekávání pod pandemické dno až téměř k historickým minimům z dob světové hospodářské a finanční krize 2008 - 2009. S ústupem krizí sice tato očekávání vzrostla ale se silnými úrokovými sazbami a hospodářskou stagnací zůstávají historicky oslabena.