CZ EN
Klientská zóna

Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity v květnu slábly víc, než se čekalo, jejich růst stále solidní

Makroekonomický zpravodaj
  |  
26.05.2022
  |  
Josef Kvarda
V květnu vůči dubnu indexy PMI a tím i růsty ekonomické aktivity, služeb a zpracovatelského průmyslu eurozóny slábly víc, než se čekalo, jejich růst ale zůstává solidní. Přesto data stále ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále solidně roste. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu klesl víc, než se čekalo na 54,4 bodů z 55,5 bodů v dubnu, trh čekal jeho menší pokles na 54,9 bodů. Podobně index PMI služeb klesl víc, než se čekalo na 56,3 bodů z 57,7 bodů v dubnu, trh čekal jeho jen malý pokles na 57,5 bodů. Obdobně index PMI ekonomické aktivity taky oslabil víc, než se čekalo na 54,9 bodů z 55,8 bodů v dubnu, trh čekal jeho menší pokles na 55,3 bodů. Vývoj ve Francii i Německu byl podobný jak v eurozóně, pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst ekonomické aktivity klesl o něco méně, než se čekalo a ve službách i ekonomice zůstal silný, zatímco v Německu růsty aktivity zpracovatelského průmyslu a celkové ekonomické aktivity nečekaně posílily a růst aktivity služeb klesl ze silné hladiny na solidní. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Ukrajinská krize zasáhla hlavně domácnosti a očekávání firem, do jejich aktuální aktivity se dosud příliš nepromítla. Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Eurozóna: Index PMI zpracovatelského průmyslu (5 2022, body)

Skutečnost: 54,4
Očekávání:  54,9
Předchozí:   55,5

Eurozóna: Index PMI služeb (5 2022, body)

Skutečnost: 56,3
Očekávání:  57,5
Předchozí:   57,7

Eurozóna: Index PMI ekonomické aktivity (5 2022, body)

Skutečnost: 54,9
Očekávání:  55,3
Předchozí:   55,8

Rozbor: V květnu vůči dubnu indexy PMI a tím i růsty ekonomické aktivity, služeb a zpracovatelského průmyslu eurozóny slábly víc, než se čekalo, jejich růst ale zůstává solidní. Přesto data stále ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále solidně roste. 

Vývoj ve Francii i Německu byl podobný jak v eurozóně, pouze s tím rozdílem, že ve Francii růst ekonomické aktivity klesl o něco méně, než se čekalo a ve službách i ekonomice zůstal silný, zatímco v Německu růsty aktivity zpracovatelského průmyslu a celkové ekonomické aktivity nečekaně posílily a růst aktivity služeb klesl ze silné hladiny na solidní. 

Hodnocení: V květnu vůči dubnu indexy PMI a tím i růsty ekonomické aktivity, služeb a zpracovatelského průmyslu eurozóny slábly víc, než se čekalo, jejich růst ale zůstává solidní. Přesto data stále ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále solidně roste. 

V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. Ukrajinská krize zasáhla hlavně domácnosti a očekávání firem, do jejich aktuální aktivity se dosud příliš nepromítla. 

Během roku 2022 bude oživení hospodářství stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Rizikem ovšem jsou produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), silný růst cen energií a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Taky Ukrajinská krize a rovněž prudký pokles ekonomického růstu Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, mohou letos oživení ekonomiky zhatit. Vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadky zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomik vůči nebezpečí recese hospodářství.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia