Eurozóna: HDP (1Q 2022, mezikvartální změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní a kalendářní efekt, revize)
Skutečnost: 0,6 %
Očekávání: 0,3 %
Předchozí: 0,3 % (1Q 2022, původní data), 0,2 % (4Q 2021, revize z 0,3 %)
Eurozóna: HDP (1Q 2022, meziroční změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní a kalendářní efekt, revize)
Skutečnost: 5,4 %
Očekávání: 5,1 %
Předchozí: 5,1 % (1Q 2022, původní data), 4,7 % (4Q 2021)
Rozbor: Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí 2022 opět výrazně zpomalil, byť o něco méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno. Přesto růst ekonomiky oslabil z velmi silného postpandemického tempa do solidního růstového módu.
Data podobně jako v České republice potvrzují v prvním kvartálu hlavně pokles spotřeby domácností na pozadí koronavirové pandemie a vysoké inflace. Překvapivě solidně rostou firemní investice. Růst exportu zpomalil.
Německo se pohybuje na hraně stagnace, stále doplácí hlavně na produkční omezení nabídky. Silně oslabily růsty ekonomik Itálie a Francie stejně jako řady dalších ekonomik eurozóny. Ve Francii růst hospodářství zkrátila hlavně zimní koronavirová vlna omikron, která ve Francii byla jedna z nejsilnějších v Evropě, což ochromovalo domácí ekonomiku.
Hodnocení: Hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí 2022 opět výrazně zpomalil, byť o něco méně, než se čekalo resp. než bylo původně hlášeno. Přesto růst ekonomiky oslabil z velmi silného postpandemického tempa do solidního růstového módu.
Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace.
Rok 2022 by tak měl být ve znamení sice zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky poklesem růstu světové ekonomiky a tím i exportu i vysoká inflace, trvající produkční limity růst ekonomiky rovněž stlačí. Proto ekonomický růst dále zpomalí. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. Ukrajinská krize je rizikem vývoje ekonomiky.