Prezident Spojených států amerických Joe Biden a Demokratická strana zaznamenala v Kongresu USA významnější úspěch, když prosadila protiinflační balíček klimatických změn v podobě redukce emisí kysličníku uhličitého a motivace domácností k zeleným energiím, redukce cen léčiv pro důchodce apod. Návrh rozpočtového zákona sice projektuje nové výdaje ve výši 430 mld. USD, současně však má státnímu rozpočtu přinést nových přibližně 739 mld. USD příjmů také na základě inovativního zvýšení a zpřísnění vynucování některých daní korporací a zámožných lidí. Přebytkový fiskální plán tak má působit protiinflačně. Pokud předloha bude uzákoněna, má jít o největší investici do řešení změny klimatu v historii USA. Podle několika nezávislých analýz citovaných deníkem The New York Times by potenciální zákon posunul USA významně blíže splnění cíle redukce čistých emisí skleníkových plynů USA do roku 2030 o polovinu.
Návrh zákona Redukce inflace ve volebním programu Bidena pro prezidentské volby 2020 Postavme znovu lépe (Build Back Better) nahrazuje původní Plán amerických rodin později transformovaný do návrhu zákona Postavme znovu lépe původně za 3,5 bil. USD (který nezískal podporu republikánů ani umírněných demokratů), později v redukované podobě za 1,75 bil. USD. Ani ten však nebyl Kongresem schválen kvůli opozici demokratického senátora Joe Manchina. Manchinovi se po velmi dlouhých jednáních s demokratickými kongresmany a Bílým domem podařilo původní plán seškrtat na přibližně 1/4.
Republikáni fiskální plán demokratů kritizují s tím, že levicové výdaje inflaci nesníží, mohou podkopat růst ekonomiky, která je v nebezpečí recese a jsou zabijáky pracovních míst.
Biden úspěch v Kongresu, zvlášť v podobě dokončení prosazení alespoň redukovaného volebního programu Postavme znovu lépe, nutně potřeboval. Jeho podpora necelých 40 % v červenci je nejslabší nejen v jeho prezidentském období ale vůbec v historii amerických prezidentů od doby úřadování Dwighta Eisenhowera. Důvodem je především rekordně silná inflace, ale taky zvyšování úrokových sazeb a hrozba hospodářské recese. 8.11. přitom USA čekají volby do Kongresu a o dva roky později BIden může aspirovat na obhajobu prezidentství. Rekordně nízká popularita Bidena trumfla i úřadování jeho předchůdce Donalda Trumpa, jehož souhlas voličů 42 % v šestém kvartálu prezidenství, kterým dorovnal minimum Jimmiho Cartera z roku 1978. Stalo se tak poprvé ve vzájemním srovnání popularity obou prezidentů ve srovnatelných dosud šesti kvartálech.