Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace (CPI) v listopadu drobně překonala očekávání

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických v listopadu mírně překonala očekávání. Její jádrová složka (bez cen potravin a energií) naplnila očekávání. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend zůstávají zvýšené, když v meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Jádrová inflace ještě do května neprokazovala pokračování dezinflačního trendu, během léta a na podzim ale i ona slábne. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších prosincových makroekonomických projekcích, v kterých nyní pro další roky předpokládá jejich o něco nižší hladiny, než dle svého posledního zářijového výhledu ekonomiky. Fed podle předchozích zářijových projekci ještě připouštěl jedno zvýšení hlavní úrokové sazby ještě letos, které však trhy svižně brzo odepsaly. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně nečekaně vzrostl 0,1 %, když trh čekal jeho stagnaci stejně jako v říjnu. Jeho meziroční růst klesl dle očekávání trhu na 3,1 % z z říjnových 3,2 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl dle očekávání ekonomů 0,3 % po růstu 0,2 % v říjnu. Na meziroční úrovni tak jeho růst podle očekávání stagnoval na říjnových 4,0 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky.