Makroekonomické události USA: Spotřebitelská inflace včetně jádra v lednu nečekaně zesílila

Makroekonomický zpravodaj
  |  
14.02.2024
  |  
Josef Kvarda
Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií v lednu opět překonala očekávání. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend zůstávají zvýšené, když v meziměsíčním a zejména meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Navíc poslední série dat z přelomu roku zpochybňuje dezinflační trend. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších prosincových makroekonomických projekcích, v kterých nyní pro další roky předpokládá jejich o něco nižší hladiny, než dle svého posledního zářijového výhledu ekonomiky. Index spotřebitelských cen CPI meziměsíčně vzrostl 0,3 % po růstu 0,2 % v prosinci, trochu víc, než čekal trh, 0,2 %. Jeho meziroční růst klesl na 3,1 % z 3,4 % v prosinci, méně, než čekal trh, na 2,9 %. Index spotřebitelských cen CPI bez cen potravin a energií meziměsíčně vzrostl silněji, 0,4 %, lehce víc, než očekávali ekonomové 0,3 % po růstu 0,3 % v prosinci. Na meziroční úrovni jeho růst stagnoval na prosincových 3,9 %, ač trh čekal jeho pokles na 3,7 %. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026.

USA: Index CPI (1 2024, meziměsíční změna, sezónně očištěno)

Skutečnost:   0,3 %
Očekávání:    0,2 %
Předchozí:     0,2 %

USA: Index CPI bez cen potravin a energií (1 2024, meziměsíční změna, sezónně očištěno)

Skutečnost: 0,4 %
Očekávání:  0,3 %
Předchozí:   0,3 %

USA: Index CPI (1 2024, meziroční změna, sezónně neočištěno)

Skutečnost: 3,1 %
Očekávání:  2,9 %
Předchozí:   3,4 %

USA: Index CPI bez cen potravin a energií (1 2024, meziroční změna, sezónně neočištěno)

Skutečnost: 3,9 %
Očekávání:  3,7 %
Předchozí:   3,9 %

Spotřebitelská inflace (měřená indexem spotřebitelských cen CPI) Spojených států amerických včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií v lednu opět překonala očekávání. Inflace i jádrová inflace přes svůj klesající trend zůstávají zvýšené, když v meziměsíčním a zejména meziročním cenovém srovnání stále ještě překračují hladinu 2 % cíle centrální banky USA Federálního rezervního systému. Navíc poslední série dat z přelomu roku zpochybňuje dezinflační trend. Fed dosud dále utahoval monetární politiku zvyšováním úrokových sazeb. Ty již byly ještě během druhého pololetí 2022 navýšeny do pásma restrikce (snižují ekonomickou aktivitu). V prosinci ale Fed naznačil očekávanou změnu trendu monetární politiky, když potvrdil pravděpodobné uzavření zvyšování úrokových sazeb a pozornost přesunuje k jejich snížení i dle jeho nejnovějších prosincových makroekonomických projekcích, v kterých nyní pro další roky předpokládá jejich o něco nižší hladiny, než dle svého posledního zářijového výhledu ekonomiky. Fed čeká, že silná inflace kvůli náběhu produkčních kapacit napjatých s oživením poptávky s otevřením ekonomiky během dlouhé koronavirové pandemie a s tím související energetické krizi a silnému růstu cen ropy i v důsledku Ukrajinské krize by měla setrvávat v poklesu posledního roku i v dalších letech blízko k 2procentnímu cíli Fedu a normálu. Fed svoji restriktivní monetární politiku centruje hlavně podle trvale silné inflace. Inflace slábne hlavně kvůli odeznění nejhorších krizí pandemie, energií a Ukrajiny včetně přísnější monetární a fiskální politiky a vyrovnávání postkoronavirové nerovnováhy převisu nabídky nad poptávkou náběhem produkčních kapacit a současně ochlazením poptávky. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již během roku 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z prosince 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však 2025 - 2026. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia