Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
ČR: Zápis zasedání monetární politiky ČNB 8.2. (Česká národní banka hlavní 2týdenní repo sazbu snížila 50 bps stejně jako další hlavní úrokové sazby, trh čekal snížení hlavní úrokové sazby pouze o 25 bps. Hlasování bylo poměrem 6/1, jediný odlišný názor preferoval snížení až o 75 bps. 2týdenní repo, lombardní a diskontní sazby tak ČNB snížila na 6,25 % (z 6,75 %), 7,25 % (z 7,75 %) resp. 5,25 % (z 5,75 %). Banka v komentáři potvrdila signál z předchozího zasedání monetární politiky 21.12. pokračování snižování úrokových sazeb, které však má být z důvodu trvání inflačních rizik ještě pomalejší, než implikuje nová zimní prognóza. Ta nicméně ke konci roku 2024 předpokládá výraznější redukci úrokových sazeb až na 2,50 %, což jež větší snížení než dle předchozí projekce z prosince kalkulující redukci pouze k 3,50 %. To je v souladu s nižším výhledem růstu české ekonomiky. ČNB po poklesu hrubého domácího produktu v roce 2023 0,5 % zkrátila výhled růstu HDP v letech 2024 a 2025 na 0,6 % (z 1,2 %) resp. na 2,4 % (z 2,8 %). Výhled ČNB inflace je podobný jako z předchozí projekce: inflace by podle ČNB měla už za leden klesnout k vrcholku tolerančního pásma inflace ČNB 3,0 %, kde by měla oscilovat během letošního roku, zatímco příští rok má inflace klesnout k cíli banky 2,0 %. V průměru pak za rok 2024 ČNB počítá s inflací 2,6 % a v roce 2025 2,0 %, jádrová inflace však má být v roce 2024 silnější, v průměru 2,9 %.)
Rozbor, důležité komentáře: Česká národní banka v zápisu k rozhodnutí monetární politiky 8.2. sice potvrdila tendenci k redukci úrokových sazeb, avšak vědoma si některých trvajících inflačních rizik, debatou se hemžila i řada jestřábích komentářů. Z toho pak vyplynulo, že snížení úrokových sazeb, přestože se proti prosinci zrychlilo z 25 bps na 50 bps, zůstává relativně pomalejší. Podobným tempem by mohla ČNB pokračovat ve snižování úrokových sazeb i na zasedáních v příštích měsících.
Inflační rizika jsou zejména generované domácím segmentem ekonomiky trhem práce a službami ale taky hrozbou obnovení přivření dodavatelských toků zejména ve spojení s nepokoji a omezením dopravy v Rudém moři ve spojení s autonomním tržním uvolňováním monetární politiky formou poklesu tržních úrokových sazeb a oslabování koruny,
Zvláštní rovněž je spokojenost minimálně větší části bankovní rady s vývojem mezd. Bankéři si sice pochvalovali, že růst nominálních mezd nezrychlil, jenže ten je stále značně inflační průměrně ve výši 5 - 6 % meziročně.
Jediný hlas redukce o 75 bps patřil Janu Fraitovi, což nebylo překvapení. Frait patří k holubicím a krátce před zasedáním bankovní rad monetární politiky prezentoval názor, že by snížení úrokových sazeb mělo být minimálně 50 bps.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Česká národní banka v zápisu k rozhodnutí monetární politiky 8.2. sice potvrdila tendenci k redukci úrokových sazeb, avšak vědoma si některých trvajících inflačních rizik, debatou se hemžila i řada jestřábích komentářů. Z toho pak vyplynulo, že snížení úrokových sazeb, přestože se proti prosinci zrychlilo z 25 bps na 50 bps, zůstává relativně pomalejší. Podobným tempem by mohla ČNB pokračovat ve snižování úrokových sazeb i na zasedáních v příštích měsících.
Inflace z jejího nedávného vrcholu 18 % ostře klesla na 2,3 % je stále vysoká. Některá inflační rizika trvají zejména ze stále silného trhu práce a růstu nominálních mezd. V hlavním odvětví ekonomiky službách inflace sotva kulminuje. Domácí inflační tlaky tak trvají. Bance se sice podařilo výrazně ochladit domácí poptávku a ekonomiku do recese a následně stagnace, méně však již trh práce a nemovitostí.
ČNB bude pravděpodobně v příštích měsících pokračovat v snižování úrokových sazeb. Shoduje se na tom prakticky celá bankovní rada, nikoliv však v tom, jak rychlé by toto snižování mělo být. Důvodem snižování úrokových sazeb je hlavně silně klesající inflace, stagnace ekonomiky a ekonomické aktivity Německa a eurozóny. Dále, inflační tlaky produkční sféry klesají (průmysl, stavebnictví, zemědělství), ekonomika je v recesi, což dále oslabuje inflační tlaky. Banka upozorňuje trhy, že stále věří poklesu inflace k svému cíli 2 % již tento rok.
Centrální banka rok, od léta 2021, silně zvyšovala úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, která byla opakovaně výrazně silnější, než čeká centrální banka. ČNB v cyklu silného zvyšování úrokových sazeb sledovala cíl dostat silnou inflaci pod kontrolu. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátými trhy práce a nemovitostí.
Naposledy banka úrokové sazby zvýšila v červnu 2022 (22.6.) kvůli rapidně rostoucí inflaci ještě ve složení bankovní rady, kterému dominovali jestřábi předtím, než rada prošla dvojitou obměnou s první fází 1.7. 2022, kdy holubice s preferencemi ve prospěch stability úrokových sazeb nahrazovaly jestřáby preferující zvyšování úrokových sazeb. Taky proto úrokové sazby od onoho léta stále stagnovaly na vysoké úrovni až do prosince 2023, kdy banka zahájila jejich snižování s poklesem inflace a slabostí ekonomické aktivity.