Makroekonomické události USA: Zrychlování spotřebitelské inflace (PCE) v březnu nepatrně zvolnilo, méně, než čekal trh

Makroekonomický zpravodaj
  |  
23.05.2024
  |  
Josef Kvarda
Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE včetně svého jádra bez cen potravin a energií v březnu potvrdila zrychlení ukázané jinými inflačními daty za leden i únor, byť tato akcelerace vůči únoru trochu ustoupila, avšak méně, než čekal trh. Oba inflační ukazatele tak jsou nyní zvýšenější, než byly na konci minulého roku. Index cen spotřebitelských výdajů PCE meziměsíčně vzrostl podle očekávání stejně jako v únoru 0,3 %. Jeho meziroční růst tak lehce vzrostl na 2,7 % z 2,5 % v únoru, když trh čekal jeho zvýšení jen na 2,6 %. Jádrový index cen spotřebitelských výdajů PCE (bez potravin a energií) meziměsíčně vzrostl podle očekávání stejně jako v únoru 0,3 %. Jeho meziroční růst stagnoval na únorových 2,8 %, když trh čekal jeho pokles na 2,6 %. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky s útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate nemění, přičemž naznačil možné dosažení jeho stropu a tendenci k jejich snižování. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Od začátku tohoto roku ale inflace opět posílila. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro ještě v meziročním srovnání zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již od září 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však v letech 2025 - 2026.

USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 3 2024, meziměsíční změna)

Skutečnost:   0,3 %
Očekávání:    0,3 %
Předchozí:     0,3 %

USA: Index cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE, 3 2024, meziroční změna)

Skutečnost: 2,7 %
Očekávání:  2,6 %
Předchozí:   2,5 %

USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 3 2024, meziměsíční změna)

Skutečnost: 0,3 %
Očekávání:  0,3 %
Předchozí:   0,3 %

USA: Index jádrových cen spotřebitelských výdajů (Index cen spotřebitelských výdajů PCE bez cen potravin a energií, 3 2024, meziroční změna)

Skutečnost: 2,8 %
Očekávání:  2,6 %
Předchozí:   2,8 %

Spotřebitelská inflace Spojených států amerických měřená indexem cen spotřebitelských výdajů PCE včetně svého jádra bez cen potravin a energií v březnu potvrdila zrychlení ukázané jinými inflačními daty za leden i únor, byť tato akcelerace vůči únoru trochu ustoupila, avšak méně, než čekal trh. Oba inflační ukazatele tak jsou nyní zvýšenější, než byly na konci minulého roku. Omezení agregátní nabídky v důsledku koronavirové pandemie v souvislosti s oživením agregátní poptávky s útlumem pandemie a otevíráním obchodů, firem, veřejných institucí včetně škol a ekonomiky v důsledku progresivní vakcinační kampaně včetně ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky s tlakem energetické a s ní související Ukrajinské krize přinášelo růst inflačních očekávání a tlaků. Nečekaně trvalá síla inflace vedla k agresivnějšímu utahování monetární politiky centrální banky Spojených států amerických, Federálního rezervního systému (od mírnění kvantitativního uvolňování zavedeného kvůli koronavirové pandemii po kvantitativní utahování neboli od nákupů cenných papírů po jejich prodeje od 1.6. s citelným růstem úrokových sazeb). Poslední dobou Fed cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate nemění, přičemž naznačil možné dosažení jeho stropu a tendenci k jejich snižování. Spotřebitelská i produkční inflace od podzimu 2022 včetně svých jádrových indikátorů (bez cen potravin a energií) vykazují pokles. Od začátku tohoto roku ale inflace opět posílila. Spotřebitelská inflace, hlavně její jádro ještě v meziročním srovnání zůstává zvýšená. Míra poklesu inflace resp. přiblížení k inflačnímu cíli Fedu 2,0 % ovlivní agresivitu, rychlost a celkový objem dalšího směru úrokových sazeb stejně jako dobu jejich vysoké výše včetně možného snižování, s kterým trhy a ekonomové počítají již od září 2024. Fed počítá s postupným snižováním inflace a jejím přibližováním k jeho cíli 2,0 % v nejbližších letech. Centrální banka říká, že se inflace časem vrátí k jejímu cíli 2 %, podle posledních makroekonomických projekcí z března 2023 by tak mělo nastat v letech 2024, spíše více však v letech 2025 - 2026. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia