Maloobchodní tržby (2 2022, 5.4.): Spotřeba domácností vykázala na přelomu roku oslabení. Trend ještě nebyl potvrzen, stane-li se však tento úkaz letos pravidelným jevem bude to znamenat, že domácnosti více šetří kvůli silné inflaci i na pozadí omezení jejích disponibilních příjmů. Podobný jev má na domácnosti Ukrajinská krize jako celek. Proti tomu stojí skutečnost, že trh práce je stále silný a mzdy alespoň nominálně stále solidně rostou.
Obchodní bilance (2 2022, 6.4.): Zahraniční obchod v posledním roce utlumen limity nabídky a produkce a drahou ropou v posledních měsících vykázal náznak zlepšení hlavně zlepšenou exportní výkonností s velkým dopadem hlavního artiklu českého vývozu, vývozem automobilů. Prudce zdražená ropa ale přebytky zahraničního obchodu, jež se staly zvykem až do pololetí 2021, bude (zcela) eliminovat.
Průmyslová výroba (2 2022, 6.4.): Průmyslová výroba zůstává v stagnačním útlumu a to stále hlavně klesající produkcí automobilů. Ukrajinská krize slabost ještě vyhrotí. Poptávka klesne, inflace vzroste stejně jako úrokové sazby.
Stavební produkce (2 2022, 6.4.): Stavebnictví oživuje. Sentiment roste již několik měsíců v řadě (v historickém srovnání je sentiment u maxim), což se začalo příznivě projevovat i ve stavební produkci.
Měsíční data trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (3 3022, 8.4.): Trh práce již rok posiluje (po prvním roce nejničivějších úderů koronavirové pandemie). Ukrajinská krize může tento trend ohrozit, to by ovšem muselo dojít k silné trvalejší recesi ekonomiky, což je spíše nepravděpodobné. Proto je na místě mluvit spíše o možném pozastavení posilování trhu práce.
Zápis zasedání České národní banky monetární politiky včetně úrokových sazeb 31.3. (8.4.): Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, o 50 bps, byť méně než v listopadu, prosinci a únoru (zvýšení o 125, 100 a 75 bps), stejně jako 3.2. dle očekávání trhu. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,0 % z 4,5 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace. Centrální banka s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu a zvýšila výhled inflace tohoto roku. Vzhledem k novým skutečnostem ČNB vyhodnotila rizika a nejistoty zimní prognózy jako znatelně proinflační, a to hlavně krátkodobě. Podle ČNB tato rizika taky vyvolávají potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu, než předpokládala zimní prognóza. ČNB vzhledem k válce na Ukrajině vůči aktuální zimní prognóze nyní podstatně snížila výhled ekonomického růstu z 3 % letos na polovinu. Banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) dále předpokládá, že celková inflace v nadcházejících jarních měsících stále poroste a zůstane velmi vysoká i po celý zbytek letošního roku. Dle aktuální zimní prognózy ČNB počítala s již jen drobným zvýšením hlavní úrokové sazby o 25 bps na 4,75 %, poté až do roku 2023 jejich postupné snižování k rovnovážné hladině (predikované již dle listopadové prognózy) 3,25 %. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Rozporuplné oslabení spotřeby domácností, obchodní bilance a průmyslová výroba pod tlakem jsou nepříznivé zprávy pro akcie a korunu a příznivé informace pro dluhopisy. Oživení stavebnictví a stále sílící trh práce jsou příznivé pro korunu a akcie a nepříznivé pro dluhopisy. Prudce zvýšené úrokové sazby jsou nepříznivé pro akcie a dluhopisy a jsou příznivé pro korunu.