Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Průmyslová výroba (3 2022, 9.5.): Průmyslová výroba sotva mírně roste. Růst by byl výrazně silnější, kdyby jej poklesem nestlačoval útlum produkce automobilů.
Stavební produkce (3 2022, 9.5.): Aktivita stavebnictví roste. Jen od konce roku se stavební produkce zvýšila o 5 - 10 %. Sektoru prospívá teplejší počasí, oživení segmentu inženýrských staveb.
Obchodní bilance (3 2022, 9.5.): Zahraniční obchod je stále ochromen omezeními nabídky s nepříznivým dopadem na pro Česko klíčovou produkci automobilů, druhým důvod proč bilance poslední poslední měsíce sotva stagnuje je prudce dražší ropa. Poslední měsíce vývoz automobilů sice oživuje, stále však nedosahuje hodnot nedávných kvartálů.
Měsíční data trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí (4 2022, 9.5.): Trh práce pokračuje v posilování. Ukrajinská krize včetně migrace se na trh práce příliš nepromítla. Útlum ekonomiky má totiž se setrvačnost, v případě migrace pak do Česka dorazily hlavně ukrajinské ženy, jejichž prvotním cílem je zajištění péče o potomky a zajištění ubytování. Posléze vzhledem k jejich očekávání brzkého návratu na Ukrajinu poptávají spíše možnosti přivýdělku a krátkodobých pracovních poměrů v manuálních profesích a to v případě jejich vyšší a specializované kvalifikace. Proto se zvýšila jejich zaměstnanost v ČR hlavně v sektorech výroba, logistika a služby. Vzhledem k péči o děti jde hlavně o jednosměnné provozy. Trh práce sílí. Makroekonomické prostředí se tento rok podstatně mění jednak kvůli Ukrajinské krizi a v širším obrázku i silnější inflaci a agresivním zvyšováním úrokových sazeb České národné banky. Tím se patrně pozastaví růst trhu práce. K jeho obratu zatím nedojde, neboť motory ekonomiky ještě budou produkovat růstovou dynamiku schopnou udržovat sílu trhu práce i po tento rok.
Maloobchodní tržby (3 2022, 10.5.): Maloobchodní tržby posledních několik kvartálů stagnují. Nejvíc se projevuje zvýšená inflace a taky nejistoty spojené s Ukrajinskou krizí.
Index spotřebitelských cen CPI (4 2022, 10.5.): Silná inflace trvá. Od druhého pololetí by měla klesat. Podle nejnovější prognózy Česká národní banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) předpokládá, že celková inflace se na přelomu jara a léta může dotknout 15 %. Od druhého pololetí tohoto roku banka počítá s jejím mírným poklesem. Inflace by přesto měla zůstat velmi vysoká. Do jednociferných hodnot by se inflace měla snížit počátkem roku 2023. Během tohoto roku by se inflace měla snížit k cíli ČNB 2 %.
Tržby služeb (1Q 2022, 11.5.): Silný růst aktivity služeb plošně pokračuje. Růst aktivity značně předstihuje růst celé ekonomiky zasaženější Ukrajinskou krizí. Pro služby je ale stěžejní otevřená ekonomika. Sentiment odvětví je blízko maxim od světové finanční a hospodářské krize 2008 - 2009.
Zápis zasedání České národní banky monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (13.5.): Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, více než se čekalo. Přerušila taky trend zpomalování tempa jejich zvyšování přes signály banky pokračování tohoto trendu. Zvýšení o 75 bps překonává očekávání trhu růstu o 50 bps poté, co na posledním zasedání je banka zvýšila o 50 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,75 % z 5,0 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka v nové jarní respektive květnové prognóze s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu, zvýšila výhled inflace a růstu úrokových sazeb tohoto roku. Dle nové prognózy ČNB počítá s dalším prudkým růstem úrokových sazeb přibližně až na 8,25 % do poloviny tohoto roku, poté banka předpokládá jejich postupný pokles od letošního podzimu i během příštího roku přibližně na 4,5 %. Reálné zvýšení úrokových sazeb ale může být nižší nejen kvůli případnému nečekanému snížení inflace ale i kvůli alternativnímu scénáři ČNB se kterým banka pracuje, podle něhož bude přehlížet krátkodobé inflační tlaky a úrokové sazby již zvyšovat nebude. Důvodem zvyšování úrokových sazeb jsou inflační nebezpečí ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. Jejich růst ještě může pokračovat, i kvůli krátkodobě proinflační Ukrajinské krizi, která jej ale může taky později přibrzdit kvůli protiinflačnímu ochlazení ekonomického růstu, které se může dostavovat se zpožděním.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Stagnace aktivity průmyslu, maloobchodu a zahraničního obchodu jsou nepříznivé pro akcie a korunu a jsou příznivé pro dluhopisy. Naopak robustní expanze služeb, stavebnictví a expanze trhu práce je příznivá pro akcie a korunu a nepříznivá pro dluhopisy. Silná inflace je nepříznivá pro akcie, dluhopisy a korunu. Prudké zvyšování úrokových sazeb je nepříznivé pro akcie a dluhopisy a je příznivé pro korunu.