Hrubý domácí produkt (1Q 2024, 15.4.): Růst ekonomiky má v prvním čtvrtletí 2024 podle očekávání trhu tak jako v předchozím kvartálu opět lehce zrychlit. Růst má zůstat robustní, avšak na poměry Číny výrazně nižší. Není tak silný, jak býval před koronavirovou pandemií. Oživení hospodářství tažené dlouho omezovaným sektorem služeb z prvního kvartálu s uvolněním protikoronavirových restrikcí na přelomu let 2022 a 2023 vyšumělo. Čína vedle vleklé slabosti trhu nemovitostí doplácí i na slabost světové ekonomiky. Druhá největší ekonomika světa tradičně velmi spoléhá na svoji exportní výkonnost, avšak globální prostředí, jemuž v posledních kvartálech dominuje plejáda krizí (energetická, Ukrajinská a inflační) s restriktivní monetární politikou řady světových centrálních bank a spory Číny se Spojenými státy americkými o geopolitice, technologiích a obchodu poptávku ze zahraničí snižuje. Domácnosti a firmy Číny tolik nespotřebovávají a neinvestují, místo toho více šetří. Navíc v posledních měsících trpí zahraniční obchod Číny blokováním spojky Rudého moře útoky Hútíů, vojenských skupin ší'itů v západní části Jemenu, které vede k drahému odklánění přepravy. Celkově slabší poptávka je spojena s růstem deflačního nebezpečí, což vrhá stín na výhled ekonomického růstu tento rok. Loni růst ekonomiky dosáhl 5,2 % V předchozí dekádě růst ekonomiky dosahoval 7 % a dekádu předtím, první v novém miléniu dokonce 10 %. Čína tak přestává dohánět vyspělé země světa poté, co sotva překročila práh průměru středněpříjmových zemí. Číně dlouhodobě nenahrává ani demografický trend stárnutí její populace. To není dobrá zpráva ani pro svět spoléhající na čínskou poptávku.