Hrubý domáci produkt (1Q 2022, revize a struktura, 31.5.): Hrubý domácí produkt České republiky v prvním čtvrtletí citelně zpomalil svůj růst, ale značně méně, než se čekalo. I tak se jedná o citelné zpomalení růstu ekonomiky. Růst ekonomiky zůstává silný. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Efekt se znásobil tím, že stejné problémy stlačilo ke stagnaci i německou ekonomiku (o dost více, než jiné ekonomiky eurozóny), nejvýznamnějšího partnera českého hospodářství. Ukrajinská krize zatím příliš neporušila růst ekonomiky prvního kvartálu, ovlivnila totiž až druhou polovinu prvních tří měsíců roku. Zatím i přes nepříznivý dopad na inflaci a úrokové sazby nestihla výrazněji ovlivnit domácí sektor hospodářství expandující v ozvěnách otevřené postpandemické ekonomiky. Otazníky visí nad celým rokem, kdy se více projeví pokles poptávky rapidním zvýšením úrokových sazeb posledního roku, zpomalení růstu světové ekonomiky zejména Evropy i v návaznosti na Ukrajinskou krizi a prudký pokles růstu hospodářství Čínské lidové republiky, klíčového obchodního partnera Německa, kvůli protikoronavirovým opatřením i vysoká inflace ve spojení s Ukrajinskou krizí (vzhledem k velké expozici na Ruskou federaci, na Čínu i na výpadku zpracovatelského průmyslu je Německo jednou z nejohroženějších ekonomiky nebezpečím recese hospodářství). Ta tlačí k desetiletým minimům spotřebitelský sentiment a tím potenciálně i spotřebu domácností, páteř ekonomiky. Rizikem jsou taky trvající produkční limity ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly) a taky nové poryvy koronavirové pandemie. Guvernér České národní banky nedávno vyjádřil obavy z recese.
Trh práce dle Českého statistického ústavu (4 2022, 1.6.): Trh práce pokračuje v posilování. Ukrajinská krize včetně migrace se na trh práce příliš nepromítla. Útlum ekonomiky má totiž se setrvačnost, v případě migrace pak do Česka dorazily hlavně ukrajinské ženy, jejichž prvotním cílem je zajištění péče o potomky a zajištění ubytování. Posléze vzhledem k jejich očekávání brzkého návratu na Ukrajinu poptávají spíše možnosti přivýdělku a krátkodobých pracovních poměrů v manuálních profesích a to i v případě jejich vyšší a specializované kvalifikace. Vzhledem k péči o děti jde hlavně o jednosměnné provozy. Makroekonomické prostředí se tento rok podstatně mění jednak kvůli Ukrajinské krizi a v širším obrázku i silnější inflaci a agresivním zvyšováním úrokových sazeb ČNB vedoucích k výraznějšímu snížení růstu ekonomiky. Tím se patrně pozastaví růst trhu práce. K jeho obratu zatím nedojde, neboť motory ekonomiky ještě budou produkovat růstovou dynamiku schopnou udržovat sílu trhu práce i po tento rok.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Silná ekonomika a trh práce jsou příznivé pro akcie a korunu a nepříznivé pro dluhopisy.