Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Obchodní bilance (9 2023, 6.11.): Obchodní bilance se v posledních měsících pohybuje kolem nuly. Obchodní bilance je v pronikavě nižším deficitu než loni ve stejnou dobu hlavně kvůli poklesu cen energií. Slabost světové ekonomiky nicméně tlumí export a tím i udržuje obchodní bilanci v červených číslech.
Průmyslová výroba (9 2023, 6.11.): Průmysl stagnuje. Sektor je nadále pod tlakem vysokých úrokových sazeb, inflace, produkčních omezení a hospodářské stagnace včetně řady nejistot. Průmyslu škodí i slabost světové ekonomiky. Průmyslová výroba ČR není výjimkou, i v jiných vyspělých světových ekonomikách je zpracovatelský průmysl v recesi. Ani předstihové ukazatele průmyslu zatím nenaznačují zlepšení. To přijde až se snížením inflace, úrokových sazeb a zlepšení výkonnosti ekonomiky ČR i Evropy.
Stavební produkce (9 2023, 6.11.): Aktivita stavebnictví nevykazuje větší změny. Sektor je nadále pod tlakem vysokých úrokových sazeb, inflace, produkčních omezení a hospodářské stagnace včetně řady nejistot. V rezidenčním stavitelství kvůli zmíněným důvodům stále řádí recese, vyplývá to ze statistik stavebních povolení a zahájených a dokončených bytů.
Maloobchodní tržby (9 2023, 7.11.): Maloobchodní tržby soustavně klesaly už od poloviny roku 2021, tj. sotva se maloobchod vzpamatoval z pandemie. Hlavním důvodem byla vysoká inflace a energetická krize, které vymazaly stále robustní růst nominálních mezd. Později se negativně přidaly taky Ukrajinská krize, prudké zvyšování úrokových sazeb a recese ekonomiky, to vše s pádem spotřebitelského sentimentu. Maloobchod doplácel i na postpandemické přesměrování pandemií potlačené spotřeby úspor do služeb. V poslední době maloobchodní tržby přešly z recese do stagnace s poklesem inflace a korekcí slabosti spotřebitelského sentimentu.
Tržby služeb (3Q 2023, 8.11.): Služby jsou v recesi. V předchozích kvartálech těžily z postpandemického přesměrování pandemií potlačené spotřeby úspor z maloobchodu. Bez služeb ekonomika nemůže růst, není divu, že je taky v recesi. Navíc služby na rozdíl od produkční sféry průmyslu, stavebnictví i zemědělství stále vykazují silnou inflaci.
Míra nezaměstnanosti dle Ministerstva práce a sociálních věcí (10 2023, 8.11.): Trh práce je stále velmi silný. Ekonomika šlape vodu a stagnuje vlivem vysokých úrokových sazeb, inflace, produkčních omezení a hospodářské stagnace včetně řady nejistot. Přesto se firmy zdráhají přejít do většího propouštění zaměstnanců i kvůli vyčerpanému trhu práce a obavám trvaleji přijít o zkušené zaměstnance. Silný růst mezd totiž stále kompenzovaly silným zvyšováním cen. Antiinflační tlaky ale přinesou zastavení této firemní páky, jak udržovat své marže v zisku. Moment zúčtování tak bude ekonomiku tlačit zpět do rovnováhy přirozeně s poklesem inflace i snížením růstu nominálních mezd. Pokud hospodářství zůstane slabé, redukce pracovní síly je další případná páka obnovení rovnováhy.
Index spotřebitelských cen CPI (10 2023, 10.11.): Spotřebitelské ceny přešly v meziměsíčním srovnání do poklesu, meziročně tak inflace kvůli vysoké srovnávací základně z loňska zůstává vysoká, značně však slábne. Česká národní banka nadále optimistický počítá, že inflace v roce 2024 bude na jejím cíli 2,0 %, ovšem kvůli rizikům např. silného trhu práce včetně robustního růstu nominálních mezd a silného růstu cen v hlavním odvětví ekonomiky služeb s přihlédnutím k faktu, že inflace přes silné poklesy zůstává vysoká, banka hodlá držet vysoké úrokové sazby déle. Banka správně potřebuje zajistit, že inflace skutečně rychle klesne k cíli ČNB 2,0 % a bude se na něm držet.
Zápis zasedání České národní banky monetární politiky 2.11. (10.11.): ČNB na posledním zasedání monetární politiky sice opět nezměnila úrokové sazby, v bankovní radě se však objevily první hlasy pro jejich snížení. Hlasování zrcadlí smíšené signály ekonomiky, tj. na jedné straně silný pokles inflace a inflačních tlaků produkční sféry (průmysl, stavebnictví, zemědělství), recese ekonomiky, což dále oslabuje inflační tlaky a na straně druhé, proinflační rizika v podobě silného trhu práce včetně robustního růstu nominálních mezd a silného růstu cen v hlavním odvětví ekonomiky služeb s přihlédnutím k faktu, že inflace přes silné poklesy zůstává vysoká. Banka rovněž v prohlášení k rozhodnutí sdělila, že případné snižování úrokových sazeb bude pomalé, výše ve srovnání s jejím základním scénářem prognózy.
Očekávaný dopad událostí na trhy: Slabost aktivity průmyslu, stavebnictví, maloobchodu a služeb je nepříznivá pro akcie a korunu a příznivá pro dluhopisy. Silný trh práce naopak je příznivý pro akcie a korunu a nepříznivý pro dluhopisy.