Tlak USA a zemí, které v globální ekonomice představují konzumenty ropy souvisí se silnými inflačními tlaky spojenými s koronavirovou pandemií, ke kterým prudký růst cen ropy vydatně přispívá. Navíc v USA jsou příští rok volby Kongresu a Demokratická strana prezidenta Joe Bidena bude pod tlakem hájit těsné většiny v dolní komoře, Sněmovně reprezentantů i horní komoře, Senátu poté, co se popularita prezidenta Bidena propadla na historické minimum 36 %. Nižší oblibě se v éře moderního sledování veřejného mínění těšil pouze Bidenův republikánský soupeř posledních prezidentských voleb a předchůdce v úřadu prezidenta Donald Trump. Biden proto tlačil na realizaci svého volebního programu a taky proto se v listopadu podařilo Demokraty o něco snáze ovladatelnou Sněmovnou reprezentantů protlačit ke schválení investiční balíčky infrastruktury a sociální politiky. Poslední průzkumy navíc ukázaly, že priority americké veřejnosti se stáčejí zpět od koronaviru k ekonomice s tím, že obavy zvýšené inflace zaujímají čelní místo úvah domácností. Ačkoliv inflace zatím výrazněji nebrzdí ekonomickou aktivitu, lidé nešetří a maloobchodní tržby silně rostou včetně ziskových marží firem, politicky jde o důležité téma.
Koalice tlačící na pokles cen ropy vyplynula z toho, že Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC pod vedením Saúdské Arábie včetně zemí s ní spolupracujících včetně Ruska, tedy OPEC+ ignoroval žádost USA k posílení ropné produkce. Současné vysoké ceny ropy souvisí s oživením světové poptávky s otevíráním světové ekonomiky poté, co koronavirové pandemie poněkud ve světě ustoupila. Ještě předtím koronavir ceny ropy naopak stlačil k nule kvůli sporům v rámci OPECu a následném zavírání ekonomik a propadu poptávky kvůli pandemii.
Ačkoliv akce zemí-kupců ropy ceny černého zlata nesrazila, málo vídaná kooperace konkurentů OPECu na ropném trhu je pro ropné vývozce varováním do budoucna.