Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernér ČNB Rusnok čeká kulminaci inflace kolem 13 - 14 % v příštích měsících, předpokládá, že úrokové sazby letos neklesnou
Guvernér České národní banky Jíří Rusnok čeká kulminaci inflace kolem 13 - 14 % v příštích měsících. Ke konci roku by inflace podle guvernéra měla začít citelně klesat. Současně předpokládá, že úrokové sazby letos neklesnou. Rusnok nevyloučil jejich dalších růst. Komentáře guvernéra nepřekvapují. Inflace ještě poroste krátkodobě. Od druhého pololetí lze čekat její pokles, pokud Ukrajinská krize nebude dále eskalovat. Vzhledem k předpokladu trvání hospodářských sankcí na Ruskou federaci ceny zůstanou zvýšené, pouze jejich růst (inflace) zmírní. To je nejpravděpodobnější scénář. Výraznější pokles inflace by přišel v případě citelnějšího uklidnění Ukrajinské krize. Úrokové sazby pravděpodobně nebudou klesat minimálně tento rok.
Politika eurozóna: Macron podle očekávání vyhrál i druhé kolo prezidetských voleb, trhy si oddechly
2. kolo prezidentských voleb vyhrál stávající prezident Emmanuel Macron. V rozhodujícím klání tak jako před pěti lety představitel centristické liberální strany La République En Marche! (Republiko vpřed nebo Republika v pohybu) opět vyřídil jeho vyzyvatelku Marine Le Penovou, předsedkyni krajně pravicové, nacionalistické a euroskeptické Národní fronty poměr 58,5 % / 41,5 %. Výsledky přibližně kopírují souboj v roce 2017 s tím rozdílem, že tehdy ve 2. kole Macron Le Penovou porazil větším náskokem 66,1 - 33,9 %. Výsledky potvrdily očekávání trhů, sázky bookmakerů i předvolební průzkumy preferencí. Výhra Macrona potvrzuje proevropský integrační internacionalismus současného prezidenta i dlouhodobé směřování Evropy. Vzhledem k naplnění očekávání odpověď trhů nebyla velká, přesto si oddechly. Případná výhra Le Penové by totiž ohrozila Evropu i Severoatlantickou alianci NATO, což by vedlo k poklesu cen akcií, dluhopisů i eura. V roce 2017 vítězství Macrona vzhledem k nejistotě a možnosti ostrého zvratu vedlo k posílení přílivu kapitálu do Francie a Evropy. Následně Macronova strana hladce ovládla i parlamentní volby. Podobný vývoj by mohl nastat i letos.
Výhra Macrona taky znamená, že se stal od roku 2002, tedy po 20 letech prvním prezidentem Francie, který pobyt v Elysejském paláci obhájil (tehdy se tento kousek podařil Jacquesovi Chiracovi).
Francii nicméně hrozí opět masivní lidové prostesty. Pokračování Macrona v prezidentském úřadu mohou oživit protestní sociální povstání Hnutí žlutých vest, neboť Macron hodlá pokračovat v profiremních reformách.
Makroekonomické a finanční události USA: Guvernér Fedu Powell naznačil silnější zvyšování úrokových sazeb
Guvernér centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému Jerome Powell naznačil silnější zvyšování úrokových sazeb. “Zvýšení o 50 bps. (zasedání Fedu monetární politiky včetně úrokových sazeb a cenných papírů) je na stole,” připravil na posun monetární politiky trhy. “Rychle chceme úrokové sazby zavést za neutrálnější úrovně a dále, pokud to bude třeba,” naznačil Powell. “Cílem je srovnat, synchronizovat nabídku s poptávkou,” podotkl. “Chceme se vyhnout recesi, to bude velmi těžké,” přiznal obavy. Fed poprvé zvýšil cíl své hlavní úrokové sazby na předchozím zasedání monetární politiky 15. - 16.3. z nulové hladiny o čtvrt procentního bodu. Zápis k zasedání ale později ukázal, že první zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu bylo nízké hlavně kvůli nečekanému úderu Ukrajinské krize. Jinak se však mnoho bankéřů vyslovovali pro zvýšení o 50 bps. Fed v této souvislosti rovněž hodlá na příštím zasedání monetární politiky 3. - 4. května zahájit redukci bilance nakoupených cenných papírů z kvantitativního uvolňování éry pandemie. K poslednímu zasedání monetární politiky 15. - 16.3. Fed naznačil, že by cíl jeho hlavní úrokové sazby na konci tohoto roku měl dosahovat 1,9 %. Komentáře Powella ale naznačují rychlejší zvýšení. Trh nyní predikuje, že hlavní úroková sazba bude na konci roku 2,75 - 3,00 %, což předpokládá na šesti letošních zasedáních Fedu monetární politiky 3x zvýšení o 50 bps a 3x25 bps. To by znamenalo přechod z expanze nejen do monetárního neutrálu, ale dokonce i do mírné restrikce. Tržní úrokové sazby mezitím rostou na nová maxima. Výnos dvouletého státního dluhopisu USA nejvíce citlivého na hlavní úrokovou sazbu Fedu dosáhl nad 2,7 %, tedy nejvýše od prosince 2018. Rostoucí výnosy dluhopisů zdražují úvěry pro firmy i domácnosti včetně hypoték. Jejich průměrná úroková sazba překonala 5 %.
Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v dubnu vzrostl mnohem víc, než se čekalo, aktivita se vyhoupla ze značného poklesu do solidního růstu
Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity v dubnu k březnu vzrostl mnohem víc, než se čekalo, aktivita se vyhoupla ze značného poklesu do solidního růstu. Trh čekal návrat pouze do minimálního růstu. Index vzrostl na 24,6 bodů z - 11,8 bodů v březnu, trh čekal jeho posílení jen na 0,6 bodů. Podobně jako ekonomická aktivita oživily i nové zakázky. Růst cen vlastní produkce v dubnu dále zrychlil a byl rekordně prudký, velmi silný růst vlastní produkce v březnu vystoupal na nový historický rekord. Silný je i růst termínů dodávek. Na menší hladinu oslabil ještě v březnu solidní růst zaměstnanosti. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči březnu značně klesla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity, v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.
Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu Philadelphia v dubnu klesl víc, než se čekalo, její růst zůstal solidní, povážlivě ale slábnou hospodářské výhledy
Růst současné obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem Federální rezervní banky regionu Philadelphie v dubnu k březnu klesl víc, než se čekalo. Růst obecné ekonomické aktivity dle průmyslových firem regionu se tak snížil víc, než čekal trh, ale zůstal solidní. Index klesl na 17,6 bodů z 27,4 bodů v březnu, trh čekal jeho jen menší pokles na 21,0 bodů. Pohledem průmyslových firem oblasti na jejich hospodaření se podobně snížil i růst nových zakázek. Růst cen těchto firem znázorňující inflační tlaky je stále robustní, růst cen vstupů trochu vzrostl a zůstal prudký. Růst cen vlastní produkce taky mírně posílil a zůstává velmi silný. Vzrostl i růst zaměstnanosti těchto průmyslových firem a zůstal silný. Půlroční výhled obecné ekonomické aktivity dle těchto firem pro začátek druhého pololetí 2022 značně klesl a je již jen opatrně příznivý. To platí i pro půlroční výhled jejich nových zakázek. Pro stejné období pak průmyslové firmy oblasti pohledem své aktivity čekají opět silný růst jejich cen vstupů a vlastní produkce a oživení investic, byť tato očekávání cen a kapitálových výdajů vůči březnu klesla a taky robustní výhled zaměstnanosti, o něco méně silný než v březnu. Obecně a celkově, zpráva s útlumem pandemie ve Spojených státech amerických kvůli plošné očkovací kampani, s tím souvisejícím otevíráním ekonomiky, rekordní pomocí státu ekonomice a pokračující ultraexpanzivní monetární politikou nulových úrokových sazeb stále potvrzuje výhled ekonomického oživení, silného růstu ekonomiky, trhu práce a inflačních tlaků. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. Nepříznivý vliv má i Ukrajinská krize.
Makroekonomické události Čína: Růst HDP prvního kvartálu nečekaně zrychlil
Růst ekonomiky Čínské lidové republiky v prvním čtvrtletí 2022 nečekaně zrychlil. Zůstává silný. Růst hrubého domácího produktu Čínské lidové republiky v prvním čtvrtletí dosáhl 1,3 %, trh čekal jeho pomalejší růst 0,6 % po růstu 1,5 % (revize snížení z 1,6 %) ve čtvrtém čtvrtletí. Meziročně růst ekonomiky vzrostl na 4,8 % z 4,0 % ve čtvrtém čtvrtletí, trh čekal jeho menší posílení na 4,4 %. Ekonomice hrozí zpomalení růstu hlavně kvůli nové vlně koronavirové pandemie a s ní souvisejících restriktivních opatření. Pandemie udeřila hlavně v březnu, kdy silně klesl ekonomický růst. Na druhou stranu data prvního kvartálu podpoří silný růst ekonomiky v lednu a únoru. Růst ekonomiky má dosahovat nadále kolem 4,0 - 5,0 %. Hrozí však větší oslabení v dalších čtvrtletích. Z tohoto pohledu je v ohrožení výhled růstu ekonomiky před těmito daty dle analytiků dotázaných agenturou Reuters pro tento rok 5,0 % (5,2 % odhadovali dle předchozího průzkumu) resp. cíl vlády 5,5 %. V roce 2023 má růst ekonomiky posílit na 5,2 %. Dalším tlakem oslabení hospodářské dynamiky je slábnoucí růst světové ekonomiky. Silný ekonomický růst je příznivý pro akcie a juan, nepříznivý pro dluhopisy.
Makroekonomické události svět: Mezinárodní měnový fond snížil výhled růstu HDP světové ekonomiky kvůli seismickým vlnám ruské války na Ukrajině
Mezinárodní měnový fond snížil výhled růstu světové ekonomiky téměř o celý procentní bod s ohledem na válku Ruské federace na Ukrajině a přenos jejích dopadů. Jde o druhé snížení projekce ekonomického růstu MMF tento rok. Pro roky 2022 a 2023 MMF předpovídá růst hospodářství světa 3,6 %, přičemž dle předchozí lednové předpovědi instituce věštila růst 4,4 % a 3,8 %.
Střednědobý ekonomický růst má klesnout na 3,3 % ve středobém horizontu, když v letech 2004 - 2013 dosahoval 4,1 % a v roce 2021 6,1 %. Pokles hrubého domácího produktu Ukrajiny má letos dosáhnout 35 %, v případě Ruska půjde o pokles 8,5 %. Podle hlavního ekonoma MMF Pierre-Oliviera Gourinchase ale hospodářství Ruska může odepsat až 17 %, pokud zpřísnění sankcí vůči Rusku bude obsahovat i export energetických surovin.
Válka taky zvýšila riziko trvalejší fragmentace světové ekonomiky na geopolitické bloky s konkurenčními rozdílnými technologickým standardy, přeshraničními platebními systémy a rezervními měnami. To by podle Gourinchase bylo pro světovou ekonomiku neštěstí.